Fidoo píše:Tak ješte naposledy, první polovinu asi nemá smysl dál komentovat, snad jen že by bylo dobré informovat světové výrobce RFS, Andrew, Radio Waves o tom, že dělají chybu když nejvyšší řady antén (s mělkým zrcadlem d f/D nad 0,25) opatřují límcem. Bylo by asi dobré aby věděli že je zbytečné, ba naopak zhoršuje parametry antény…
Motivace odstranění límce u antény je jediná – snížení výrobní ceny a nákladů na logistiku… Dobrým (a těžko zpochybnitelným) vodítkem je produktová řada RFS viz obrázek, vlastnosti jednotlivých verzí jsou dohledatelné a porovnatelné na internetu.
Trošku obšírněji k ozařovačům:
Obdelníkový vs. kruhový vlnovod. Rozdíl? Antény s kruhovým vlnovodem bývají dražší, protože jsou daleko náročnější na výrobu
Naprostý nesmysl. Rotačně symetrické díly vždy vyjdou výrobně levněji než hranaté. Kdyby tomu tak nebylo, měli bychom hranaté hřebíky, nýty, vodovodní potrubí atd. Výrobní cena musí být každému na první pohled jasná. Infosign není vyráběn na levném základu, jde o profesionální anténu klasické (drahé koncepce).
a mívají daleko lepší crosspolarizační paramety pokud se vyrobí dobře.
Realita je taková, kruhový vlnovod přenáší stejně obě polarizace, tedy horizontální i vertikální, tedy i základní a příčnou, mluvíme-li o jednopolarizační trase. Má tedy nulovou odolnost vůči příčné polarizaci. To potvrzuješ sám, když o něco dále říkáš:
polarizačního rozdělení se dosahuje fyzikalnímím videm, protože ortogonální polarizace je vedena podkritickým vlnovodem, proto se i u nekvalitních MW přechodů do vlnovodu dosáhne lepších crosspolarizačních rozdělení, než má MW jednotka sama
Jinými slovy správně navrženým obdelníkovým vlnovodem se může šířit vždy pouze základní vid, tedy i žádoucí polarizace a nic jiného. Má tedy v podstatě absolutní odolnost vůči šíření příčné polarizace, zatímco kruhový vlnovod nulovou. Proto se ohyby dělají výhradně na obdelníkovém vlnovodu. Kruhový ohyb by vybudil příčnou polarizaci, která by se dále šířila a pro její potlačení by se musely vkládat přepážky či jiná dodatečná opatření. Komplikace jako hrom.
Není pravda, že by důvodem použití obdelníku byly lepší parametry, je levnější na výrobu, protože se může použít nekalibrovaný materiál
Tak tedy přímé srovnání obdelníkového a kruhového vnovodu.
My pracujeme s rozměrem WR75. Jmenovité vnitřní rozměry 19,05 x 9,53 mm, tloušťka stěny 1,3 mm, pracovní pásmo 9,84-15,0 GHz. Ty setiny mm jsou dány přepočtem z palců na mm, protože normu si jako první udělali v USA.
Obdobný kruhový vlnovod: Značení WC80. Vnitřní průměr 20,244 mm, tloušťka stěny 1,3 mm, pracovní pásmo 9,97-13,7 gHz, tedy značné užší než WR75
Nekalibrovaný materiál. Kalibrované či nekalibrované mohou být pouze měřicí přístroje. Materiál svým složením buď vyhovuje či nevyhovuje technologickým a následně elektrickým požadavkům a může bý použit pro tažení jak kruhového, tak i obdelníkového průřezu. Máš zřejmě na mysli to, že se v mnohých případech místo jmenovitých průřezů používají průřezy svými rozměry blízké, k dostání u prodejců hliníku či mosazi. To je pravda, ale platí to jak pro obdelníkový, tak i kruhový průřez.
U dražších antén se kruhový vlnovod používá až ve finální části jako ozařovač, protože umožňuje konstrukci dvoupolarizační trasy, jak je vidět na obr. v příloze. Samostatně se obdelníkovými vlnovody přivedou oba kanály a ty se sloučí až v ozařovači před parabolou. Jedině zde se uplatní jako výhoda schopnost kruhového vlvovodu (mohl by být i čtvercový, ale kruhový vyjde levněji) přenášet obě plarizace.
Na obr. je rovněž patrno, že u kvalitních antén se výrobci vyhýbají zářiči typu backfire. Tedy přivod kruhovým vlnovodem (přímý úsek, bez ohybu) s reflektorem před ústím. Důvod je ten, že relativně tlustý přívodní vlnovod tvoří zastínění signálu odraženého od reflektoru a zhoršuje celkové ozáření paraboly a snižuje zisk. Je pravda, že z hlediska uživatele to není až tak dramatické a nějaký decibel zisku se nažene větším průměrem zrcadla. Principiálně ale platí, že nezastíněný primární zářič daleko lépe ozáří parablou a následně poskytne lepší vlastnosti. Tomuto stavu se fajfka hodně přibližuje, zastínění jejím přívodem na boku mimo hlavní osu záření vadí podstatně méně. Proto jsme zvolili toto řešení jako osvědčené a sázku na jistotu.
Tak tohle jde jenom komentovat, tady nelze argumentovat a tedy: Dnes není prvního dubna
. 
... ale jeste poznam, kdyz neco neni ok 
včera jsem věšel summita, zítra druhýho