Teplota v rozvaděči

[TTcko]

V autě aku taky přežije. Máme aku gelové ve skříni mimo technologii kde nic netopí a po třech letech jsou vydrží tak na dvou třetinách. Problem vydím hlavně v prebíjení. Když někdo nepřenastaví ad, nebo bke napětím na napětí udržovací ho napětí baterky, tak umírá do roka.

Co přesně si chtěl říct poslední větou? Sorry, ale nedokážu to přesně interpretovat.

[Gemb]

Na BKE som nikdy nic nenastavoval a baterky na nom vydrzali vzdy najdlhsie. (cca 5 rokov, nezatepleny rozvadzac, obycajna autobaterka) Na meanwelle taktiez. Vzdy sa odsrali gelove baterky svojou nekvalitou, niektore uz po 2 rokoch, pritom niekde pri rovnakych podmienkach vydrzali ovela viac.

[dagus]

Úprava věty pro lepší pochopení. Někdy píšu, jak když si myslím, že daný čtenář chápe mé myšlenky. A na sloh jsem nikdy nebyl dobrý.
To co jsem psal je obecně známo, to spíš pokud se někdo nezaobírá co z těch zdrojů leze. I meanwell 24v 240,480,960w se dá doladit. Bez ladění má čistých 24v, což je málo.

[mpcz]

Zdravím,
no nevím, nevím. Ten sloh je někdy natolik otřesný, že ani po úpravě nelze pochopit, co tím vlastně autor chce říci. Nemluvě o hrubých pravopisných chybách, které sice na technickou stránku věci vliv nemají, ale již předem vzbuzují pochybnosti o úrovni pisatele ( to ale pravda být samozřejmě nemusí ).
Co se týká těch zdrojů, MW je laciná značka, která při bližším zkoumání a měření moc nepřesvědčí. Co se mi ale dostalo do ruky, tak na výstupu je 13,8 nebo 27,6V což by mělo odpovídat tzv. gelovým AKU. Ostatně není problém toto napětí nastavit trimrem, který je na zdroji vysunut ven. Nic jiného nastavovat uživatelsky nelze.
Podle mých zkušeností má primární vliv na výdrž výrobce AKU a to až několikanásobný. Problém ale je, že "kontrolní cyklus" má několik let a po něm už dobrá značka na trhu být nemusí. Takže to je takový věčný boj.
mpcz, 08.01.2017

[Dalibor Toman]

k nastavovani napeti pro nabijeni:
http://www.hazebatteryusa.com/c.ACCT907 ... %20AGM.pdf
(Charging characteristics na 3ti strane)

Se stoupajici teplotou baterky je pro zachovani zivotnosti baterie treba snizovat napeti (cca 3mV na clanek a 1 stupen C). Bezne (levne) nabijece nekompenzuji a pak po vedrech odchazeji baterie, protoze byly dlouhodobe prebijene...

Mimo jine je v tom datasheetu videt i pokles kapacity pri nizkych teplotach

[Gemb]

Chlapci tak potom co presne nastavujete, nechapem. MW ci ine zdroje pokial nabijaju tak musia mat vyssie napatie to je jasne. 12V = 13,8V, 24V = 27,6V....mate overene, ze je to moc alebo malo? Priamo na baterke (gelovka 18Ah) je napisane "standby use" 13,6 - 13,8V (pri 20C) Pri inej teplote by to mala vyriesit teplotna kompenzacia. MW ju nema takze nabija stale rovnako (co je problem zivotnosti) BKE ju vsak ma, teda vyssie kusky urcite.

[Mario]

Chtěl bych znát názor, kde je lepší vzhledem k teplotám umístit rozvaděč.
Zrovna se bude stavět nový bod a je možnost umístit rozvaděč i do půdních prostor sedlové střechy .
Které ale nejsou nijak v létě odvětrávány, výška prostor asi 3,5 m. Rozvaděč má jan klasický ventilátor.
Počítám že v letě tam bude kolem 50-60 stupňů, takže bude lepší dát rozvaděč ven a radši v zimě mrznout kdy si to přitopí.

[svestka]

Chtěl bych znát názor, kde je lepší vzhledem k teplotám umístit rozvaděč.
Zrovna se bude stavět nový bod a je možnost umístit rozvaděč i do půdních prostor sedlové střechy .
Které ale nejsou nijak v létě odvětrávány, výška prostor asi 3,5 m. Rozvaděč má jan klasický ventilátor.
Počítám že v letě tam bude kolem 50-60 stupňů, takže bude lepší dát rozvaděč ven a radši v zimě mrznout kdy si to přitopí.

Pokud půda, tak na severní stranu komínového tělesa, a do malé výšky od podlahy, bude to alespoň minimálně chladit zadní stranou, pasivně.
Aktivně bych tam pak dal i větrák.

[dagus]

Mw možná dnes většinou 27,6V má, ale pokud nepoužívat e jen slabé ad155tky, tak je třeba upravit napětí. Dříve nám chodily adcka s 24V.

K reakci na sloh, upřímně nikoho to nikdo nenutí číst. Hold každej chápe jinak a to co mě přijde pochopitelný, až zřejmý, jiný jedinec nechápe ani po desátém přečtení. Někdy si myslím, že to není snad ani ve mě. Asi jsem z jiné planety.

[pcwifi]

na pudy davam bud uplne kryty rack neco ( na velke pudy, ne nejake male v RD) v tomto duchu https://www.asm.sk/zbozi/pasivni-sitove-prvky/rozvadece/nastenne-venkovni-19-ip55/venkovni-rozvadec-pro-19-11u-hloubka-300mm-ip55-sedy.html , do nej si nechavam delat 2 otvory na vetrak a v lete rizeny termostatem + casovy spinac, aby jel jen kdyz majitel domu nechrni. Pouzivam ale i klasicke vnitrni racky a i tam neni od veci hodit luft i kdyz je rack sam nahore a dole dost deravy. Nicmene posledni moda je snazit se premistit tyto racky do domu / garaze apod. protoze na pudach to dostava fakt solidni kapky a co jede uz dyl jak 2 roky, pravdepodobne toto leto uz vyhyne. Klidne bych zvolil i nejakou rozumnou verzi ve smyslu mensi klimatizovany rack, ale ne kazdy toto na strese snese. Co se umisteni na severni stranu tyce, kdepak, hajc je hajc a pece to uplne vsude na pude stejne.

[lwq]

Podle mych zkusenosti je hlavne nutne, aby technologie bezela nonstop. Jakmile by to vychladlo, teplotne padlo pod rosny bod, tak pri dalsim zahrati jde o pruser ...

[Leeonek]

Zima baterce nevadí, v autě které stojí venku je taky baterka, a vydrží tam 6 a více let.
Léto je problém, v bedně 50° a více, to je potřeba řešit.
Další věc je nastavení AD155, pokud někdo nastaví trimr na výstupní napětí 16,5V, co má asi tam baterka dělat? Do 2 měsíců je po ní.

[pcwifi]

podle info je vystup laditelny : Nastavení výstupního napětí: 12...14,5 V

apropo, vystup na zatez, nikoliv na baterii, tam by snad melo tect jen to co vyrobce nastavil napevno.

[mpcz]

podle info je vystup laditelny : Nastavení výstupního napětí: 12...14,5 V

apropo, vystup na zatez, nikoliv na baterii, tam by snad melo tect jen to co vyrobce nastavil napevno.

Zdravím,
tady bych upozornil na fakt, že velké procento zdroj/dobíječ (vč. MW) má výstup na AKU i zátež jednoduše uvnitř propojený, popř. je ve větvi nabíjení pouze omezený nabíjecí proud. Regulační trimr v těchto častých případech ovlivňuje výstup na AKU i na zátěž stejnou měrou. Takže pro tyto případy se rozhodně nelze spoléhat "na pevno od výrobce". Konstrukčně vyrobit výstup na AKU se správnou nabíjecí křivkou a zátěžový s např. 24V je dost komplikované a především drahé.
Taky je nutno vzít v úvahu, že snaha dostat se do správné křivky, která je zde uváděna v řádech mV úspěšně narazí na absenci potřebného voltmetru, který má dle mého málokdo a vůbec na teplotní stabilitu zúčasněných zařízení. Proto je asi lepší nějakou desetinu voltu ubrat, nepřebíjet, ztráta kapacity není nijak výrazná.
mpcz, 09.01.2017

[franta89]

Dej tam přímotop