Že je tam osvětlení je samozřejmost. Osvětlení výškvoých překážek je povinnost majiteli uložená zákony na téma bezpečnost leteckého provozu (takže se trochu divím, že kolega výše píše o komíně, kde bylo odstraněno). Dneska na to existují i pěkné LED systémy, ke kterým existuje minisolární panely a funguje to také OK i bez externího přívodu elektriky, takže teoreticky tam může být nahoře světlo, ale kabely ne.
Pokud na patě komínu jako přepěťovka bude ten Hekel SPU3-275 s varistory, tak po přímém blesku do komína dopadne pravděpodbně takto:
http://www.kniska.eu/animace/ELEMKO-NEW.flv/viewSamozřejmě je otázka, zda chceš řešit případ přímého zásahu nebo jen likvidace přepětí, co ti může přijít po napájecí síti odjinud nebo se ti naindukuje na tom komíně.
Jestli trvat na Dehnu je věc osobní volby. I Hekel patří mezi slušné výrobce a má i něco, co odpovídá trochu tomu DEHNventilu. Např:
http://www.elima.cz/obchod/product_info ... s_id=10705My používáme věci od Salteku, tam by třeba odpovídal:
http://www.elima.cz/obchod/product_info ... ts_id=9784Trochu chybu jsi udělal v tom, že jsi vybral SPD typu 2. Technicky je to dobře, pokud dokážeš, že stačí. Držet se kostelního pořádku, tak prvně potřebuješ udělat zatřídění komínu do příslušné rozikové skupiny (neboli provedení analýzy a hodnocení rizik, které je aktuálně povinnost dělat), což by bylo dáno hlavně tím u čeho ten komín stojí. Od toho pak se odvozuje na jaký bleskový proud se máš bránit. Pokud analýza udělána nebyla, má se ochrana řešit automaticky pro třídu rizik I (tu nejhorší možnou). Ten Dehn měl sumárně 100 kA, což je nevyšší LPS I (předpokládá vydržení útokem 200 kA, kde se bere, že po zásahu hromosvodu půlka jde do země a půlka, čili 100 kA, zaútočí zpět po přípojkách). Pro třídy rizik III a IV by to asi i stačilo, ale přeci jen něco s jiskřištěm je dlouhodoběji spolehlivější. Záleželo by, co připouští za použití výrobce. Zkrátka prvotní prdě od blesku by měla čelit SPD typu 1 (což je obvkyle jiskřiště).
Co jsi navrhl by se hodilo použít případně jako přepěťovka nahoře u té tvé bedny, pokud tam potáhneš ~230V, která má svést to, co se ti naindikuje nahoru po těch drátech a co propustí ta první SPD dole dál.
V půlce cesty rozvaděč - ano, tam má přepěťovka na napájení smysl současně s tou SPD 1 dole. Ta SPD1 dole má poslat případný bleskový proud od hromosvodu do země. Nicméně něco málo propustí, plus se ti naindukuje dost bordelu do toho kabelu jdoucího nahoru na to, aby to odpálilo elektorniku, proto ta SPD2 nahoře, ať tohle vyzkratuje a pošle do toho uzemňovacího drátu (a případně ještě 3. stupeň jemné ochrany těsně u zařízení nebo v něm). Pokud SPD1 dole vynecháš, tak případný blesk ti odpálí to vedení nahoru, pokud nahoře bude SPD2, ta se utaví. Dokud blesk neudeří, tak SPD2 nahoře bude celkem slušně likvodovat drobné odchylky, co se ti naindikují. Budeli nahoře slušná SPD1, která zvládá i funkci SPD2 nebo kaskáda za sebou, tak to blesk přežije, ale to vedení dolu bude kaput. Pokud nahoře bude tupější SPD1, tak uchrání před bleskem, ale nemusí chytat slabší přepětí, má určitou startovací hodnotu napětí výše proti SPD2 a může tak pustit dál běžně indukovaný bordel. Pokud bude jen SPD1 dole a nahoře nic, tak jen uchráníš vedení nahoru od fatálního uhoření při blesku, ale elektornika bude kaput.
Nicméně máš problém s tou délkou, pokud to máš do půli těch 50 metrů, tak ta SPD1 dole ti svou funkcí pokryje jen určitý úsek, když je to 50 metrů k druhé ochraně, tak už by ta ochrana nahoře měla být na větší proudy, protože defactřo začíná plnit funkci i SPD1. A pokud to vezmu až nahoru těch 100 metrů, tak to už je jak kdyby dole nic neblyo, takže i SPD1 nahoře. Pokud do toho začneš cpát přepěťovky na napájení, tak by měly být i na těch koaxech, ať to neodpáléš přes ně. Pokud dáš jen na koaxy, tak to smysl má, protože obvkyle napájení vydrží izolačně víc, než přímo co přiteče po koaxu (pokud předpokládám 230V nahoru a tam zdroj). Případnou lokální datovou síť dolů samozřejmě tahat jen optikou, ale to neřešíš.
Jinak doporučuji nepoužívat slovo rozvaděč. Přeci jen jde o vyhrazené technické zařízení, navíc výrobek a z toho plyne spousta zbytečných komplikací. Není důvod zbytečně na sebe ukazovat a provokovat.
Ohledně toho odstupu od hromosvodu - hodnotu nikde nenajdeš, protože se počítá pro daný konkrétní případ. V podstatě jde o to, jaký je odpor mezi řekněme špičkou hromosvodu a tvojí anténou (stále se bavím, že se podaří dodržet ochrana oddálením), takže jak vypadá trasa svodu hromosvodu dolů, kde je to propojeno se zemnící soustaovu co stoupá zase nahoru k té anténě a zemní i zbytek beden. Čím větší odpor těch nejvzdálenějších bodů, tím ti v okamžiku prdnurí blesku do hromosvodu vzniká prátkodobě větší rozdíl napětí mezi těmi body a po trase a potřebuješ větší oddalující vzdálenost, aby to nepřeskočilo. Když se to počítá, tak pokud se dopočítá vdálenost do metru, tak se to dle toho dělá (pokud je to mechanicky možné), když se napočítá víc jak metr, tak se obvykle přisutpuje k úpravě hromosvodu tak, aby se to do toho metru vešlo (přidají se svody, ale to asi na tom komíně dělat nebudeš).
Nicméně vše výše platí, pokud to nemáš nahoře spojení s tím hhromosvodem. Když dáš přímo antény na ochoz tak přes koaxy se ti to spojí s tvým krámem a po napájení/zemnícm drátu dolů. Pak je to trošku jinak. V takovém případě tvoje koaxy a pak pokračování dolů tvoří další třetí cestu pro svod bleskového proudu. Mezi ty dva původní a ten tvůj se to rozdělí v poměru dle odporů těch tras a pak musíš čelit větším proudům (u starších svodů obvkyle to dopadá tak, že lepší cesta bude přes tebe), které to na tvoje zařízení povalí, než se upálí ty koaxy. Je otázka, zda to jde realizoat tak, aby jsi využil oddálení. Montovat ty antény a bednu s technikou pod ochoz asi necheš. Pak máš variantu dát to přímo na komín nad ochoz bez spojení s ochozem a hromosvodem. Nad antény dáš malý místní jímač spojený se svody dolů a máš to. Problém bude protažení kabelů dolů tak, aby jsi udržel vzdálenost ochozu od kabelů, záleží jaký je tam odstup.