hapi píše:teď sem jel kolem límcový jirousky s radomem a kompletně celej radom obalenej sněhem. Odhaduju tak cca 3cm. O 20m dál máme LHGG který ale obalený není a kouká stejnym směrem takže takhle obyčejně radom moc nepomůže protože kdyby tam byl tak by aktuálně LHGG nejelo. Musí to mít kšilt pokud to má mít smysl jenomže teď valí voda se sněhem v úhlu 45° ale aspoň by zůstalala horní polovina čistá případně pokud by to byl radom jako má nelímcová jirouska tak by zůstala čistá zase spodní polovina a kšilt by nebyl třeba vůbec.
To jsou zajímavé informace, škoda, že není foto, to většinou dá za stovky slov. A ideální je, když se zachytí dva různé konstrukční systémy v jednom místě, v jednu dobu a stejně nasměrované.
Teď začátkem roku vládne na síti neskutečná nuda, tak zítra zkusím vyrobit pár variant radomů na LHG60. Jak velké podseknutí je vůbec možné? Tady prezentované kryty (kolega Selič a nenalezitelné od Tulo) jsou podseklé sice hodně, ale dle mého je to použitelné pouze u takto malých průměrů, které navíc nemají přední dekl. Protože u velkého podseknutí by signál překonával příliš velký průřez plastu, což by se mu nemuselo líbit. U malého podseknutí zase hrozí, že pokud bude anténa "do kopce", nebude podseknutí žádné žádné, v extrému bude působit sklon spíše negativně.
Pokud má někdo potřebný, spolehlivý a pružný "příznivé" podmínky na sněhové testy, ať se klidně ozve, pošlu mu vzorek na test. Raději bych nějaké krátké trasy, testovat se bude v prvé řadě sníh, ne to ostatní, radiová průzračnost toho materiálu deklu není otestována. mpcz, 9jan2019
p.s. nejedná se o výrobu, ale o řešení problému