ddáleý hrmosvod příhrada

[Myghael]

ale ja verim v uzemeni jen neverim novodobym vymyslum jako je oddaleny jimac to je rozdil ...

Moment. On snad někdo udělá na stožáru hromosvod aniž by měl všechno řádně uzemněno?

[Viktor Novotný]

ne, ale naopak vetsina normalnich lidi uzemni stozar a nedela designove opicarny

[net.work]

Kdyz se budeme bavit o prihrade volne stojici v prirode - jak ji spravne uzemnit?

[disk]

Stožár postaven, hromosvod připojen a co teď s konstrukcí stožáru? Připojit na PEN paneláku?

[jopo]

podla normy ano

[disk]

Tak to chci vidět až mi přijde ta revizní zpráva, co tam bude. Dělala to firma a dá i revizi.
Musím zajistit připojení na PEN nebo to bude stačit takto? Nezdá se mi, že to bez PENu bude mít platnou revizi.
Nemám to ještě radši připojit přímo k hromosvodu? Na PEN je to asi +-32m výškových a nevím jak bych to dostal středem baráku. Tuším, že 10 průřez.

[Viktor Novotný]

pripojit k hromosvodu ... to by ten oddaleny jimac mel vazne smysl

[Majklik]

K hromosvodu s tím oddáleným hromosvodem opravdu kravina, jak si zrušit hezkou práci...

Pokud to dělala firma a sama bude dělat i revizi, tak to samozřejmě bude v pořádku i kdyby nebylo.
Řešíš problém, který měl řešit projekt/technická zpráva a pokud nejsou, tak už jen to by ti měl revizák omlátit o hlavu. A pokud dělala firma i ten hromosvod, tak měla udělat i to uzemnění?

Jinak měd drát 16 mm^2 a přivést na hlavní bod pospojování v baráku, obvykle v hlavním rozvaděči. To má výtah a jsi na výtahové šachtě? Odtud máš i napájení? Pohledej tam, bude tam pravděpodobně podružný rozvaděč a v něm bude i podružná ekvipotenciální svorkovnice, pokud od ní jde dolů požadovaný profil, připíchni se tam (lepší je samostatný svod až na hlavní svorkovnici, ale kdo to má tahat/platit).

[Majklik]

Kdyz se budeme bavit o prihrade volne stojici v prirode - jak ji spravne uzemnit?

Platí, co psal Viktor. Dodatečně, pokud už stojí, tak hodně blbě nebo draho.

Ale jinak, pokud je to na kopci, tak použít mnohem víc materiálu, než se obvkyle používá, protože když bude delší dobu sucho, nevhodný podloží, tak to nemusí bez dostatečné plochy fungovat tak, jak by si člověk přál. Viděl jsem to i dělat tak, že zemnící pás se i zamotá do lité betonové patky stožáru protože i vytvrzený beton váže v sobě víc vody, než vyprahlá zem a "příjemně" to tak efektivně zvětší předávací plochu.

[net.work]

nejde mi o volbu mezi oddalenym bleskosvodem ci uzemennou prihradou - spise nevim jak oddaleny jimac/prihradu pripojit k zemi. Jestli bude stacit kdyz do zeme zabiju treba 1,5m trubku na k ni pripojim celou prihradu, anebo jestli sou nejake normy na to, jak ma byt ten plochac hluboko v zemi, jak daleko musi vest, atp...

[okoun]

tak u nás jsme zakopali pásek cca 20 metrů kolem a ještě to taktak prošlo s odporem když to revizák měřil, vždy je lepší více než méně

[Viktor Novotný]

my davame na dva protilehle rohy cca 2m od prihrady 2m jimaci tyc do zeme ( zatlucem velkym kladivem ) a pak spojit s prihradou klasickym hromo dratem, vzdy to revizi a merenim odporu proslo

[Majklik]

Minimální rozměry jsou dané normou. Přehled je tabulka, třeba zde:
http://www.elektrotrh.cz/elektroinstala ... -5-54-ed-3

Kolik je potřeba fakticky záleží na tom podloží a je vždy lepší tam toho namlátit mnohem víc. Aby byl revizák spokojen, tak odpor zemniče musí být při měření do 10 ohm, nicméně norma důrazně doporučuje, aby se podařilo dosáhnout hodnoty 1 ohm. Což, pokud to jen jde, je lepší vyhovět. Čím menší odpor, tím víc energie jde rychle do země a nesnaží se "vybíjet" likvidací zařízení (vláště pokud si udělám pakárnu s oddáleným hromosvodem).

[net.work]

Minimální rozměry jsou dané normou. Přehled je tabulka, třeba zde:
http://www.elektrotrh.cz/elektroinstala ... -5-54-ed-3

Kolik je potřeba fakticky záleží na tom podloží a je vždy lepší tam toho namlátit mnohem víc. Aby byl revizák spokojen, tak odpor zemniče musí být při měření do 10 ohm, nicméně norma důrazně doporučuje, aby se podařilo dosáhnout hodnoty 1 ohm. Což, pokud to jen jde, je lepší vyhovět. Čím menší odpor, tím víc energie jde rychle do země a nesnaží se "vybíjet" likvidací zařízení (vláště pokud si udělám pakárnu s oddáleným hromosvodem).

Díky, z toho vyjdu.
Ale více jak 1m do hloubky bude asi problem, jelikoz se jedna o navezeny teren a pod ornici jsou obrovske sutry....

[Majklik]

Ona norma rozlišuje typ A a B uspořádání zemničů. Doporučuji to udělat podle toho.

Co psal Viktor je A - tyčové zemniče, namlácené do země, co čouhají za země (půl metru) a ne ně napojen svod. Tohle se hodí i do kamenité půdy s velmi velkým odporem (doporučená délka zamlácené části je 9 metrů, to už je extrém ). Tyčové zemniče musí být minimálně 2. Jde udělat i jako ležatý.

Typ B je ten obvodový pás vně objektu (nebo zmíněný základnový, zalitý v betonu), který je uložen minimálně 80% své celkové délky v zemině. Přednostně uložen v nezamrzající hloubce země (min. 0,5 metru) a ve vzdálenosti 1m od obvodu stavby. Lze vylepšit připojením tyčových zemničů v odstupu 5 metrů.

Nejlépe se zeptej nějakého místního hromosvoďáka, pokud na to pak budeš chtít i revizi (protože při revizi se správně uvádí o zprávy data z projektu, kde i musí být uveden typ a uspořádání toho svodu, ale revizáci si umí poradit).