Tohle vlákno je sice hrozně staré, takže jenom "pro úplnost do záznamu": mně se na opravy VRM ve všem možném velice osvědčily
polymerní kondíky z TME: nejčastěji ULR series X-CON, ale už jsem do něčeho strčil i levnější značku SAMWHA a taky choděj. Vidím tam i KEMET což je zřejmě fajnovější značka, ale přijde mi, že má oproti X-CONu vyšší ESR za vyšší cenu (bavím se o nohatém provedení, a i tak je to ESR do APčka v pohodě). X-CON a Samwha jsou sice Čína, ale zřejmě přijatelně kvalitní. Polymery od X-Conu stojej snad třetinu nebo pětinu toho, co srovnatelný Nippon Chemicon. Pokud Vám v APčku chodí obyčejný elyt s udávaným ESR 350 miliOhmů, polymer s ESR 7-10 miliOhmů poslouží zcela určitě taky
Popravdě... kamkoli jsem namontoval polymery, získalo zařízení nesmrtelnost (aspoň pokud se týče napájení) - pokud výměna kondíků vyřešila problém, tak už jsem obvykle nikdy nemusel páječkou dovnitř. Pár let už to tak dělám. Zaslechl jsem tu, že zařízení za určitých okolností nechce startovat v mínusových teplotách... zatímco klasické elyty do mínusu moc netáhnou, polymerní elyty mají specifikaci asi do -55 a reálně jim ESR kolem nuly nijak nevadne. Taky není třeba zbytečně předimenzovávat napětí, beru vždycky "nejblíže vyšší hodnotu", tzn. na 3.3V větev stačí 4V kondík. Samozřejmě 6.3V ničemu neuškodí. Ale i třeba podle osazení motherboardů bych řekl, že zlaté čínské pravidlo "dimenzovat elyty na dvojnásobek reálně přítomného provozního napětí" už není potřeba. (Oni se tím snažili prodloužit životnost kondíků, kterým poddimenzovali ESR / přehnali střídavou zátěž.)
Pokud je potřeba vyměnit SMD kondík v pouzdru "hliníkový kalíšek na plastovém soklíku", často lze použít nohatý kondenzátor, původní plastový podstavec recyklovat, protáhnout nožky, zahnout, zastřihnout, přiletovat jako SMD... nebo se na ten sokl prostě vykašlat, ono to jde i bez něj, líp se to pájí
Nevýhody polymerních kondíků:
- teoreticky trochu větší svodový proud (u velkých kapacit třeba 1 mA)
- teoreticky nemají rády vyšší relativní vlkhost vzduchu, kterou absorbují
(prakticky jsem nikdy nepozoroval problém)
- teoreticky pokud nahradíte původní elyt (stovky miliOhmů) polymerem s ESR
kolem 10 miliOhmů, může to vést k nestabilitě regulační smyčky zpětné vazby
ve spínaném měniči. Prakticky jsem to nikdy nepozoroval (mám osciloskop).
- jsou dostupné pro jmenovitá napětí tak do 25 V, vzácně do 35 V.
Nově se objevily "hybridní polymery" na jmenovitá napětí třeba 63 V...
Chci říct, že pro vyšší napětí je třeba zůstat u konvenčních elytů,
ale doporučuji do měničů volit
značkové low-ESR modely na 105*C, pokud se do toho zařízení už v životě nechcete páječkou podívat. V TME si lze vybrat ze "spínacích" konvenčních elytů značek Panasonic a Nichicon. Samotná značka nestačí, koukejte na modelovou řadu (a na cenu - kupujte dražší modelové řady). V datasheetech bývá uvedený ESR, povolená střídavá zátěž (ripple current) a jmenovitá životnost na jmenovité teplotě (105*C). Hlavně podle udávané hodnoty "ripple current" oddělíte zrno od plev.
Pokud někde potkáte při repasi elyty kolem 2-10 uF, zejména na nízká napětí, těžko najdete tak malý polymer. Snad nějaký SMD tantal. Ale to už je možná lepší, přilepit na pájecí plošky původního nohatého elytu vysokokapacitní SMD MLCC keramiku. Taky nestojí moc, a dá se koupit třeba 47 uF na 10 V. Hodnoty v jednokách mikro úplně bez problému. Doporučuji dimenzovat MLCC na dvojnásobek skutečného napětí.
V měničích (spínaných zdrojích) z 230 V na malé bezpečné napětí bývá jeden kurvítkový kondík: nezávisle na výkonu zdroje je to
elyt o kapacitě cca 47 uF na 50 V, těsně vedle PWM švába na primáru, hezky v teplíčku od spínacích tranzistorů a hlavního trafa.
Stabilizuje napájení pro zmíněný PWM kontrolér. Tenhle kondík preventivně měním za cca 100 uF na 16 V (lépe na 25). Reálně na něm bývá za provozu cca 13 V. Menší kapacita na vyšší napětí se v polymeru těžko sežene a s uvedenými 100/16 obvod funguje. Jeho vysušení se projevuje tím, že zdroj se naprázdno rozběhne, ale pod zátěží se vypíná.
Pokud jste wifináři, kolik Vás stojí servisní zásah někde na střeše nebo na stožáru? Nestojí za to, použít při výměně 4 kondíky ne za 10 Kč dohromady, ale třeba za pajdu dohromady? (i to je moc, třeba RB912 má tuším už snad jenom 2 elyty.) V několika případech už jsem po zběžném testu nového hardwaru mávl rukou nad zárukou a elyty vyměnil *preventivně*, před prvním nasazením.
Takže s jedním tam může být mnohem větší zvlnění...
