Příspěvekod Pavel Konecny » 18 years ago
Nevim, zda to jeste nekoho bude zajimat, ale pridam do diskuze svoje zkusenosti. Doufam, ze to alespon nekomu pomuze vyresit pripadny problem s "horicimi" kartami a nasmeruje nektere nezkusene ISP spravnym smerem, jak zajistit spolehlivost svych vysilacu.
Mame na siti (mimo jine) priblizne 15 vsesmerovek 8-14 dbi od ruznych vyrobcu a vsechny jsou galvanicky otevrene, tedy vykazuji nekonecny stejnosmerny odpor. Ke vsem jsou pripojene bleskojistky. Upozornuji, ze to musi byt typu lambda se zkratovanym ctvrtvlnym vedenim a maji tedy stejnosmerny zkrat mezi zivym vodicem a stinenim. V zadnem pripade nelze pouzit plynove bleskojistky, ktere tento zkrat nemaji a navic jsou pro ochranu wifi karet prilis pomale. (Mimochodem, pouzivame bleskojistky vetsinou i k antenam s galvanickym zkratem). Galvanicky zkrat v bleskojistce dokaze castecne eliminovat napeti, ktere se na otevrenych antenach indukuje. Pro spravnou funkci bleskojistky je ale treba ji radne prizemnit a to na samostatne vedeni, nezavisle od vedeni hromosvodu. Melo by to byt provedeno medenym vodicem o prurezu nejmene 2.5 mm2, vedenym co nejkratsi cestou k nejblizsimu zemnicimu bodu budovy. Idealni misto je primo venkovni krabice nebo alespon zemnici sbernice v rozvadeci. Bohuzel vsak to nelze vzdy z ruznych duvodu realizovat takto idealne a proto se dost casto pripojeni provede na nulovy kolik v zasuvce, ktera je nejblize bleskojistky. V zadnem pripade nikdy nepripojujte prizemneni bleskojistky na vedeni hromosvodu!
Vysvetlim duvody, proc musi byt pouzito samostatne vedeni a ne vedeni hromosvodu, prestoze miva dost casto lepsi zemnici vlastnosti a mensi odpor do zeme, nez nulovy kolik v zasuvce.
Takze: Vedeni hromosvodu je temer vzdy realizovano z pozinkovane zelezne (ocelove) kulatiny o prumeru 8mm. Vlastni odpor tohoto vedeni zavisi na jeho delce a byva v rozmezi od nekolika miliohmu a do nekolika ohmu (neni problem to spocitat pomerne presne). A tento odpor je onen "kamen urazu". Pri uderu blesku se na hromosvodu (a take na antene) naindukuje napeti, ktere muze dosahovat hodnot radove desitek az stovek kV (mozna i vice - zalezi na vzdalenosti mista uderu blesku od mista, kde mame umistenu antenu a hromosvod). Podle Ohmova zakona se da snadno vypocitat, jaky proud pri urcitem napeti proteka takovym vedenim a podle Kirhofovych zakonu se da spocitat, jake bude napeti v kteremkoliv miste vedeni, tedy treba v miste, kde bychom pripojili vodic od bleskojistky. A tak muzeme napriklad zjistit, ze napeti, ktere chceme z bleskojistky odvest do zeme, je mozna i o nekolik radu nizsi, nez napeti, ktere je pri uderu blesku v tomto bode pripojeni. Pak je lepsi bleskojistka neuzemnena, nez pripojena na vedeni hromosvodu.
V mem vykladu jsem pro jednoduchost neuvazoval dalsi faktory, se kterymi je vsak ve skutecnosti treba jeste pocitat. Temi jsou hlavne zmeny odporu vedeni hromosvodu, at uz zpusobene zmenou okolni teploty nebo oteplenim tohoto vedeni zpusobene pruchodem velkych proudu, korozi spojovacich dilu vedeni, vodivosti pudy v miste uzemneni atd. atd.
Vlastni zkusenosri: Za dobu priblizne 5 let, kdy se poskytovani pripojeni k internetu venuji, nepresahl v zadnem pripade pocet poskozenych karet cislo 10 ks a i tyto byly vetsinou poskozeny neopatrnym zachazenim ci zavadou na pocitaci (napr. vyhoreni napajeciho zdroje).
Nekteri odbornici mohou mit samozrejme na tuto problematiku jiny nazor a nehodlam jej nikomu vyvracet, ale moje zkusenosti za uvedenou dobu jen potvrzuji, ze tento zpusob ochrany wifi vysilacu nese svoje ovoce. V kazdem pripade jej doporucuji vsem, kteri o teto problematice nic nevi a nemaji zadne zkusenosti. Vyvaruji se tak zbytecnym dodatecnym nakladum a hlavne pak kritice svych pripojenych klientu.
0 x
Pavel
.
