peckma píše:Kdo říká že jim nejde o zisk? Takový spolek může využívat služeb "servisní organizace"... Rozuměj tomu že hned vedle toho mají třeba živnosták. Kam vlastně odfakturuješ zisky. A máš to úplně jednoduché.
Díky spolku neplatíš daně a máš zisk. Tak ten zisk odfakturuješ na živnostak. (spolek tedy zisk už nemá). Na živnostaku z toho zisku vlastně uděláš podnikatelským paušálem další náklady. (Prakticky na tom živnostaku taky nemáš skoro žádný zisk)
Takže jsi vlastně prakticky bez zisku... I když realita???
Nemluvím o tom jak to pak mají jednoduché z hlediska logování provozu, neplatby DPH, nemusí dělat reporty pro ČTÚ, ... ... ...
Další možnost jak z toho dostat peníze... - výtažek z "finančního řádu" nejmenovaného spolku.
9) VÝDAJE SPOLKU:
a) Režijní náklady spolku,
b) Platba internetové konektivity,
c) Platby za odběr elektřiny,
d) Platby za pronájmy,
e) Telefony,
f) Náklady spojené s povozem spolku,
g) Odměny administrátorům sítě.
Ono na to koukáš moc zaslepeně. Ten živnosťák bývá prostě proto, že postupem času uznali, že ne vše co chtějí dělat je spolková činnost. Typicky servisní činnost. Pokud je to živnost spolku - o co jde? Drobná částka je osvobozena a zbytek se normálně daní. A pokud něco externího - tam se to také zdaní. O co jde? Pokud bojuješ za to, aby spolky byly spíš s.r.o. se vším všudy, tak by se ti mělo spíš líbit. Vyvádění peněz ze spolku by se nemělo líbit především jeho členům ...
U těch výdajů: co ti vadí? Režie - nevím jak by to šlo dělat bez toho. Internetová konektivita - no logicky. Elektřina - bez ní to prostě nefunguje. Pronájmy - někdy holt potřebuješ někam, kde musíš platit. Telefony - místo toho bys dělal co? Jezdil osobně? Odměny administrátorům - i spolek může mít zaměstnance (a u nich žádné úlevy nemá). A pokud nemá, tak si všelijak najímá. Ne vše lze dělat na dobré slovo a po večerech. A pokud to příjemce zdaní, co je na tom špatného?
Uvědom si, že to jsou jejich peníze. Jen jejich, jejich členů kteří platí naprosto dobrovolně a všichni (tedy až na výjimky ...) ve stejné výši. Není to příspěvková organizace státu, abys mohl žehrat na tunelování daní ostatních.
Je mi jasné, že různá výše příspěvků dráždí. Jenže je to tak neobvyklá praxe i v jiných "typech" spolků? I ti skauti mají asi 4! Základní, s časopisem, extra příspěvek na telefonní síť a také za členskou kartu ... a spoustu peněz mají ze státního rozpočtu.
Jeden z důvodů přiznání neziskovosti spolků je nejasná vlastnická struktura. Stát přiznává, že nedokáže poskytnout stejný právní servis, žádnou ochranu soukromého vlastnictví, nic. U všech ostatních typů je to naprosto jasné. Jeden, nebo několik (relativně) málo majitelů. Kdo vlastní spolek? Na koho lze ukázat? Na předsedu, který tam sedí už deset let, protože to nikdo jiný na triko nechce? Sejde se jedna valná hromada a předseda je pryč ... A jestli si vedení spolku vyplatí nějaké nehorázné odměny, je to blbost valné hromady. Ale i tak - příjemce to opět zdaní, poškozený je spolek.
Lze asi prohlásit, že spolek vlastní jeho členové. Všichni, bez výjimky a stejným dílem. Dobře, na rozdíl od s.r.o. je to prostě jen velký počet. Ale! Ve které společnosti lze zbavit podílu majitele jen hlasováním (třeba) dozorčí rady? Nikde ... jen ve spolku. Jak by se líbilo třeba Kellnerovi, kdyby mu schůze zákazníků sebrala akcie? Proto spolek nemá zákazníky, proto nemá zdanitelné příjmy. A pokud spolek náhodou zákazníky má, tak je to podnikání a vedeno mimo.
Daň ze zisku. Aby to stát ulehčil, tak z jedné strany odpouští daně ze zisku, ale z té druhé s nepřekročitelnou podmínkou, že vše co ve spolku vznikne se musí použít pro další rozvoj toho samého spolku. Co si budeme povídat, ono to podobně lze dělat i v jiných typech korporací, zvlášť těch menších (nebo naopak těch obrovských). Jen je to pracnější a pohybuje se to na hraně zákona.
DPH. Je to daň z přidané hodnoty. Jaká existuje přidaná hodnota, když neexistuje zisk ani nic podobného. Je to daň, která má za účel obrat obyčejného člověka, koncového spotřebitele. Spolek je koncový spotřebitel. Je jasné, že to v očích svítí jak dolar v očích strýčka skrblíka, ale tak to je.
Čili pokud současný džihád způsobí, že spolky budou plátci DPH, budou plátci daně ze zisku, budou mít naprosto stejná pravidla jako komerční varianty - kolik spolků zbude? Naprosto, ale naprosto žádný. Snad krom těch, co fungují absolutně bez peněz (znám takový). Jenže pokud i takoví budou mít stejné povinnosti, bez peněz to už nepůjde. A pokud tím pádem bude více druhů spolků (aby některé platily a některé ne), bude se to velice špatně definovat a vznikne strašně velký prostor pro subjektivní výklad úředníkem.
Stát by měl být především rád, že to spolky tenkrát na přelomu století rozhýbaly. Bez nich by tu bylo (se vší pravděpodobností) jen několik málo velkých firem, v podstatě stejný stav jako v GSM.
A proč vznikaly spolky (resp. občanská sdružení, to dle mě je lepší název)? Protože ne každý dokázal sehnat peníze. A rozhodně ne každý chtěl jít do takového rizika, protože se očekávalo převálcování trhem. Ať chceš, nebo nechceš, komunistická výchova v nás pořád je, podnikavost na takové úrovni jako jinde zde není (a bankrot je viděn jako tunelování). Takže problém peněz se vyřešil samofinancováním. Každý musel nějak přispět. A zároveň nehrozilo, že když se UPC usmyslí a natahá kabelovku, že ty půjdeš pod most, protože ti banka sebere barák.
Bylo to cca deset let po revoluci. Přibližně deset let po zrušení centrální regulace cen. Přibližně pět let po konci monopolu Eurotelu. A ne moc dlouho dokonce po demonstracích "za levný internet".
