classic.ISPforum.cz

Mate vyzkousenou nejakou ucinno ochranu ethernetovych portu napr. na serveru nebo switchi proti prepetim (pokud je to nekde nahore na strese)?

no mam pres zahradu 100metru UTP poveseneho na plote, bourky jsou zde hodne solidni. Na obou stranach ethernetova prepetovka od APC a drzi to v pohode.

koukal jsem na ni
http://www.lan-shop.cz/american-power-c ... et1gb-1666
tak ji asi zkusim, kampak mas pripichnuty to zemeni? na kolik do zasuvky? nebo na hromosvod (to se ale vzdy neda ze)?

na hromosvod se nikdy nic nepřipojuje.

michal.siman píše:koukal jsem na ni
http://www.lan-shop.cz/american-power-c ... et1gb-1666
tak ji asi zkusim, kampak mas pripichnuty to zemeni? na kolik do zasuvky? nebo na hromosvod (to se ale vzdy neda ze)?

zemnit vzdy na PE/N kolik zasuvky

hapi píše:na hromosvod se nikdy nic nepřipojuje.

tak to se musim smat, protoze kazdej elektrikar ti rekne neco jineho

nerad bych tu na toto tema rozjizdel nejaky flame. Kdyz se divas po "odbornych" textech po internetu, tak i tam si autori navzajem protireci. Jak jsem to tak pochopil, tak jde hlavne o to podle jake normy mas hromosvod, existuje jich vice. Aktualne je zrejme nejspravnejsi delat antenu na oddalenem stozaru a mit v urcite vzdalenosti udelanou jimaci hromosvod. Jenze bohuzel vetsina lidi (pokud vubec maji) ma na strese stary hromosvod, mnohdy jiz neni ani funkcni

no, vzhledem k tomu, že tu většina z nás děláme montáž telekomunikačních zařízení na živnost, předpokládám, že všichni ten správnej živnosťák maj, podmínkou jeho získání je §8 podle vyhlášky 50/1978, podmínkou získání tohoto je zase elektrotechnický vzdělání a pravidelné přezkušování a doškolování co 3 roky, volitelnou součástí toho je oprávnění na montáže hromosvodů. Každému kdo toto má a zná je známo co se v posledních cca 2 letech stalo v oboru hromosvodů za novinky a změny. Každýmu bych doporučil důkladně nastudovat odborné texty na www.kniska.eu, případně u nich absolvovat školení, které je jak teoretické, tak samozřejmě praktické, včetně různých fíglů a vychytávek, získáte tím kontakty na české kapacity v tomto oboru. Neberte to jako reklamu, ale fakt to zato stojí. Školení mám za sebou cca rok, pak jsem podle toho přestavěl všechny body a absolutně neznám odešlý karty a porty a mám klidný spaní, ať je bouřka jaká chce.

Add ten hromosvod. Ano, je to záležitost normy. Ta stará, platná do 2009, vyžadovala připojení všech vodivých částí na střeše na jímací soustavu (takže i stožáry s anténama). Ta nová, toto již nevyžaduje v případě, že dané vodivé části antény a jejich rozvodů (o jiném se zde asi nemá smyls bavit) jsou v ochranném pásmu jímací soustavy. Je tam ale, že propojení s jímací soustavou je vhodné udělat v případě, že se nepodaří dodržet izolační vzdálenost mezi jímací soustavou a daným stožárem (vzdálenost není obecná, záleží na aktuální konfiguraci).
Jak kdo to má nebo to instlauje, tak je na něm. Sám ve svém okolí vidím často případ, kdy stožáry s wifinama jsou mnohem vyšší než vlastní hromosvody a s jímací soustavou nejsou spojeny. Pak první blesk pravděpodobně bude pro barák poslední a pojištovna také může pápá na otázku platby nebo ukáže něco na téma krácení plateb...

Co se týče toho kam připojit tu přepětovou ochranu. Lidově na horomosvod je blblost, návrh na připojení na PE(N) je správnější, ale je nouzový. Správná odpověď je natáhnout vývod k nejbližší ekvipotenciální přípojnici (EP) objektu (ta je pak spojena k zákaldnímu uzemnění objektu). Tam je samozřejmě připojen i PE, ale pokud se bavíme o případu, kdy chci mít tu přepěťovku někde na půdě a nejlpépe zapojenou u komplu/routeru, který je vodivě přes koax, anténu atd spojen s jímací soustavou, tak průřez toho vodiče od přepětovky k EP má být 16 mm^2, což PEčko obvykle nemá. To připojení na PE je náhražka, která je dostatená v případě, že se k té přepětovce nemůže dostat nějaké větší přepětí, protože je to někde hluboce v baráku nebo/a je před tím i soustava svodičů/ochran, ktreré špičku ořežou na malé hodnoty.

Co se týče původního dotazu, tak jsem přesně nepochopil, zda chci uchránit zařízení na půdě/střeše nebo chci uchránitit zařízení v baráku uvnitř přred tím, co může přijít ze střechy typicky přes UTP. Drsná realita je taková, že přepěťovka na UTP za pětibábu neuchrání nic v případě, že je to volně spojeno až na střechu. Tam, kde je to žádáno (a doma) to řeším tak, že z půdy dolu jde místo UTPčka optický patchkord a k tomu dva převodníky metalika/optika s tím, že router na půdě se nechá klidně shořet. Vnitřní UTP rozvody pak jdou v pohodě. Samozřejmě musím někudy dostat napájení na tu půdu, to jde zkrátka kabelem odjinud a na něm je patřičná přepětovka. Ale aby to fungovalo správně, tak musí být i správná v domovním rozvaděči a uhlídat si i vzdálenosti napájecích kabelů od zbytku. Správně to není jendoduché a ani levné. Je třreba brát v potaz, že pokud prvne blesk přímo od baráku, tka vám to uvnitř stejně vyhoří i když z půdy dolů půjde optika, protože co sjede do země se vám začne vracet do baráku přes elektrickou přípojku, vodu, telefon,něco indukce, ..., takže i bez patřičné ochrany v domovním rozvaděči a následných bodech, stejně spojení přívodních potrubí něco půjde do kopru. Samotná přepětovka na UTPčku jdoucím z půdy dolů spíš eochrání to zařízení na půdě před tím, když praští blesk ob dva baráky, tama ať se k tomu krámu neodstane přepětí zpětně rozvody ze země.
Pokud se podaří na střeše udržet to pravidlo o anténě kryté jímací soustavou a dodržení izolačních vzdáleností, tak pak přepěťovky na vstupu na koaxech k anténám p(pokud nemám UTPčko až k boxu na anténu) plus přepětovka na UTPčko jdoucí dolů, jeli UTP kable dlouhý, druhá přepěťovka i dole. Svodový šrouby koax a utp přepěťovek na půdě spojen na místní svorkovnici jako hvězda (včetně budky, pokud kovová) a ta svorkovnice opět drát k EP, nouzově PE. Stejně tak v případě Mikrotiku a podobných krabiček, pokud to má zemnící šroub, tka jej použít a přitáhnou k EP (pokud nemá, tka vyrobit). Pokud je to takto uděláno, tak má šanci přežít i zařízení na půdě, když s ebude něco dít na střeše. Jenže udělat to správně zvláště ve starším baráku je dost pakárna.

Peyrak píše:no, vzhledem k tomu, že tu většina z nás děláme montáž telekomunikačních zařízení na živnost, předpokládám, že všichni ten správnej živnosťák maj, podmínkou jeho získání je §8 podle vyhlášky 50/1978, podmínkou získání tohoto je zase elektrotechnický vzdělání a pravidelné přezkušování a doškolování co 3 roky, volitelnou součástí toho je oprávnění na montáže hromosvodů. Každému kdo toto má a zná je známo co se v posledních cca 2 letech stalo v oboru hromosvodů za novinky a změny. Každýmu bych doporučil důkladně nastudovat odborné texty na http://www.kniska.eu, případně u nich absolvovat školení, které je jak teoretické, tak samozřejmě praktické, včetně různých fíglů a vychytávek, získáte tím kontakty na české kapacity v tomto oboru. Neberte to jako reklamu, ale fakt to zato stojí. Školení mám za sebou cca rok, pak jsem podle toho přestavěl všechny body a absolutně neznám odešlý karty a porty a mám klidný spaní, ať je bouřka jaká chce.

nějak sem si nevšim že by jsme měly jako podmínku §8 pro získání živnosti na výstavbu veřejné síťě.

nam se celkem osvedcilo tohle
http://www.i4wifi.cz/?cls=stoitem&stiid=1531
na mista, kde puvodne lehaly porty ve switchich, pokud to bylo vedeny treba po strese mezi vytahovkama panelaku. musi se to ale samozrejme uzemnit a dat to na oba konce spoje.
pak jeste pouzivame takove male sede prepetove krabicky od APC, ale nevim ani kde to roste.

baz píše:pak jeste pouzivame takove male sede prepetove krabicky od APC, ale nevim ani kde to roste.

Myslis tohle: http://wifi.aspa.cz/apc-protectnet-pro-10-100-1000basetx-rj45-z30619/

baz píše:nam se celkem osvedcilo tohle
http://www.i4wifi.cz/?cls=stoitem&stiid=1531
na mista, kde puvodne lehaly porty ve switchich, pokud to bylo vedeny treba po strese mezi vytahovkama panelaku. musi se to ale samozrejme uzemnit a dat to na oba konce spoje.

jo na to jsem uz celkem zapomel, kdysi jsem to take zahledl. za ty penize je to moc pekny, zvlast kdyz rikas ze je to i funkcni

Peyrak píše: Školení mám za sebou cca rok, pak jsem podle toho přestavěl všechny body a absolutně neznám odešlý karty a porty a mám klidný spaní, ať je bouřka jaká chce.

Znememu uhodil blesk do vedlejsiho baraku nez bydli (oba baraky z roku 2008, hromosvody vporadku) a oboum doma shorelo co mohlo. Odelsa vetsina LAN portu v kompech, routerech i switchich, televize, receivery a pod... elmag. indukce je proste svine a ubranit se ji velmi obtizne.

Pintero píše:

baz píše:pak jeste pouzivame takove male sede prepetove krabicky od APC, ale nevim ani kde to roste.

Myslis tohle: http://wifi.aspa.cz/apc-protectnet-pro-10-100-1000basetx-rj45-z30619/

jo je to ono. sry za pozdni odpo, dlouho jsem tu nebyl.

Walkeer píše:

Peyrak píše: Školení mám za sebou cca rok, pak jsem podle toho přestavěl všechny body a absolutně neznám odešlý karty a porty a mám klidný spaní, ať je bouřka jaká chce.

Znememu uhodil blesk do vedlejsiho baraku nez bydli (oba baraky z roku 2008, hromosvody vporadku) a oboum doma shorelo co mohlo. Odelsa vetsina LAN portu v kompech, routerech i switchich, televize, receivery a pod... elmag. indukce je proste svine a ubranit se ji velmi obtizne.

Jde to samozřejmě udělat tak, aby po takovém uhození neodešlo s velkou pravděpodobností nic. A to ani po přímém zásahu do baráku. Jenom je otázka, zda to za to stojí, protože to něco stojí. Když se tak zamyslím, tak na bytě mi to prodražilo elektroinstalaci o cca 20 kKč (a cca dalších 10 kKč na společné části domu), které jsou možná vyhozeny, možná za to budu někdy děkovat, až budou sousedi mlátit hlavičkou o stůl.
Snad pokud má člověk pojistku na vybavení domácnosti kryjící i následky přepětí a pak na pojišťovně uhádá i slevu z pojistného kvůli přepěťovkám, tak s emůže trošku zhojit (ale je to sleva pár stokorun ročně).

Jak je tady výše zmiňováno použití přepětovky APC na Ethernet a podobných tak samo o sobě a jak to vyřešilo problém s hořením portů je OK, ale musím brát na zřetel, že to řeši běžné přepětí bez bouřky poblíž. Pokud prdne do baráku vedle, tak mi to stejně celé vyhoří, pokud toho nebude uděláno mnohem víc. Ale zase jaká je šance, že se to stane (průměrná hustota blesků v ČR je 2 na km^2 ročně)?

Ohledně toho, že hromosvody v pořádku a přesto shořelo. Dle starší stavební legislativy byl požadavek na ochranu proti atmosférickému přepětí, které má zabránit ztrátám na lidech a zvířatech. Pár let zpět se předpis změnil, že má už i bránit techniku před zničením. Na základě toho si někteří revizáci myslí, že musí být povinně v nových instalacích i přepěťové ochrany, bez kterých se to splnit nedá. Zase pak metodika komplexního hodnocení rizik a jejich předcházení u staveb je dobrý způsob, jak se tomu jako investor vyhnout. Přihodím lidem do bytu požární hlásič do kuchyně (což stejně musí dneska být) a už jsem v požadoveném pásmu úmrtnosti i bez přepěťovek a stálo to pětikilo místo minimálně 3 kKč/byt.