classic.ISPforum.cz

Chtěl bych se zeptat, jak co nejlépe přizemnit spoj typu Siklu apod. (resp. obecně nějaký PTP spoj) na sajtu, když není možné dodatečně přitáhnout zelenožlutý PEN z rozvaděče. Na střeše je hromosvod, který je spojen se stožárem, na kterém visí samotné pojítko (není oddálený hromosvod). Na jedné instalaci od ČRa jsem viděl, že byla kovová konstrukce kolem komína, na které bylo umístěno pojítko a to bylo přizemněno k této konstrukci. Samotná konstrukce pak byla připojena k hromosvodu přes nějaký prvek, o kterém nevím, co je zač (viz foto) - pozná to někdo?

Takže, abych formuloval otázku - jak správně přizemnit pojítko, které visí na stožáru připojenému k hromosvodu, kde není možné dotáhnout PEN z rozvaděče?

To na obrázku je jiskřiště. Víc neporadím

jiskřiště

úplně nechápu otázku. Stožár je zemněn k hromosvodu a pojítko bys měl zemnit ke stožáru. Nulák sítě s tím nemá co dělat ne?

hol píše:úplně nechápu otázku. Stožár je zemněn k hromosvodu a pojítko bys měl zemnit ke stožáru. Nulák sítě s tím nemá co dělat ne?

tak tak.

Obecně vzato by všechny ochranné zemnící prvky měly být svedeny na společnou svorkovnici (HOP, MET)

V případě toho obrázku s jiskřištěm si myslím že:
- operátor na site zřídil vlastní MET na který jsou napojeny všechny technologie (stožáry, které nejsou jinak připojeny k hromosvodu, rádia, zemnící sady kabelů, přepěťové ochrany, pravděpodobně i technologická místnost, rozvaděče a prvky v nich) a toto je zároveň samostatným vodičem připojeno na uzemnění budovy (až někde v přízemí, na původní HOP...). Tím je zajištěna bezpečnost z pohledu statického přepětí, svedení rušení, omezení zemních smyček...
- aby v případě přímého úderu blesku do technologie nebyl bleskový proud veden tím vnitřním vedením na HOP, je celý systém (nebo možná jen stožár) propojen na hromosvod přes jiskřiště. Pro malá napětí má jiskřiště nekonečný odpor, takže nevznikají nechtěné zemní smyčky a do operátorovy technologie se nezavlečou nějaké proudy odjinud. V případě úderu blesku se ale jiskřiště chová prakticky jako zkrat a bleskový proud by měl být do země sveden skrz jiskřiště a hromosvod.

rsaf píše:Obecně vzato by všechny ochranné zemnící prvky měly být svedeny na společnou svorkovnici (HOP, MET)

V případě toho obrázku s jiskřištěm si myslím že:
- operátor na site zřídil vlastní MET na který jsou napojeny všechny technologie (stožáry, které nejsou jinak připojeny k hromosvodu, rádia, zemnící sady kabelů, přepěťové ochrany, pravděpodobně i technologická místnost, rozvaděče a prvky v nich) a toto je zároveň samostatným vodičem připojeno na uzemnění budovy (až někde v přízemí, na původní HOP...). Tím je zajištěna bezpečnost z pohledu statického přepětí, svedení rušení, omezení zemních smyček...
- aby v případě přímého úderu blesku do technologie nebyl bleskový proud veden tím vnitřním vedením na HOP, je celý systém (nebo možná jen stožár) propojen na hromosvod přes jiskřiště. Pro malá napětí má jiskřiště nekonečný odpor, takže nevznikají nechtěné zemní smyčky a do operátorovy technologie se nezavlečou nějaké proudy odjinud. V případě úderu blesku se ale jiskřiště chová prakticky jako zkrat a bleskový proud by měl být do země sveden skrz jiskřiště a hromosvod.

obecně vzato ano. Ale pokud neexistuje společná svorkovnice, je běžnou praxí zemnit vše, co může být bleskem zasaženo k zemnění hromosvodu. Vyrovnání běžných potenciálů řeší FTP kabeláž, která spojí chráněná pojítka a elektroniku na společné N. I když to není úplně korekt, tak přes tenké drátečky a elektroniku zavlečení blesku do vnitřního vedení prakticky nehrozí...samozřejmě za podmínky, že hromosvod je v dobrém stavu a má dostatečně malý odpor proti zemi. Ale i kdyby ne, tak to shoří v rámci střechy a do vnitřního vedení nebude kudy by se to zavleklo, páč se drátky dřív vypaří.

Oproti tomu uzemnit rádio na vnitřní N tlustým ZŽ, jak tu bylo na zacatku asi mysleno, je poměrně masakroidní. V případě, kdyby náhodou selhal hromosvod (stačí aby to někde přerezlo), tak to vytrhá elektriku v celým baráku ze zdí. Přeju hodně štěstí při takovém postupu .

mali sme taky pripad kedy bleskozvod po prerabke fasady firma nepripojila (dole pri zemi).

stožiar dostal priamy/nepriamy zásah, to už neviem posúdiť.

ubnt konektory so zemniacim očkom, carrier kábel...

cez 5ks FTP káblov prešiel blesk dnu do rozvádzača, cez PSC, vytrhal vodiče z izolácie na prívodnom CYKY (jak keby ste narezali izolaciu orezavacom)...zastavilo, respektíve stratilo to silu až v stupačke.

zemniaci drotik pri konektoroch odhorel aj s očkami, POE panel, psc....a 3/4 elektroniky v racku do kýbla.

asi je to dáno nízkou pravděpodobností úderu blesku, že se to bere na lehkou váhu a lidi moc nevěří, jak velká síla to je. Pak vznikají různý bastly, který za léta co neuhodili budí pocit, že je to vlastně ok. Pak se to párkrát okopíruje na jiný místo až do toho bastlu nakonec blesk jebne se všema důsledkama.

Prave proto, ze to nechci brat na lehkou vahu, tak se ptam, jak to udelat spravne. Chapu tedy spravne, ze pokud je stozar spojen s bleskosvodem, tak zemnit ke stozaru, a pokud je udelan oddaleny bleskosvod tak zemnit PE vodicem z rozvadece?

Není to tak jednoduché - vždy by to měl být kompletní odborně udělaný návrh. Některé opatření může být za jistých okolností kontraproduktivní...

Typický příklad: antény teoreticky přizemněné na hromosvod přes konzoli na stožáru, datový rozvaděč uvnitř neuzemněný, prvky v něm uzemněné jen přes PE v zásuvce, HOP v objektu spíše nefunkční... Při úderu blesku do budovy prochází bleskový proud hromosvodem, proud je obrovský, hromosvod má nějaký odpor, takže na něm vzniká rozdíl potenciálů v řádu tisíců voltů. Naopak s PENem v rozvaděči to nic nedělá. Anténa na stožáru a zařízení v rozvaděči se tak dostanou na jiný potenciál a shoří ethernetové porty, projiskří se kabely a konektory...
Lepší ale nedotažení řešení: vše "naše" na střeše vč. prvků v rozvaděči... je pospojeno ZŽ vodičem o dostatečném průřezu a propojeno na hromsvod, na napájení nejsou osazeny bleskojistky. Při přímém úderu blesku jde opět po svodu velký proud a vzniká rozdíl potenciálů, ten se ovšem mezi našími zařízeními vyrovná přes zemnící propoje - všechny naše zařízení "vyjedou" na jiný potenciál, ale všechny na stejný = mezi zařízeními není rozdíl pot., takže se nespálí propojvací kabely, porty... Problém ovšem je s napájecím přívodem, který zůstal na jiném potenciálu, takže nám shoří třeba napájecí zdroje - chce to doplnit svodiče na napájení...

A jak by jste zemnili telko rozvadec(kov) a technologii vevnitř a na stožáru, který je přímo na stožáru kde je oddaleny hromosvod?

No pokud je na stožáru oddálený hromosvod tak stožár není s hromosvodem spojen. Takže se s hromosvodem nic nespojuje a vše by se mělo připojit na samostatné zemnění.

Nech su tie normy ake kolvek vytahovat PEN dakde zo stupacky, zo spolocneho zemnenia a pripojit to vonku k hocicomu je pekna kokotina - moj nazor. Ked tam pleskne blesk a z hociakeho dovodu nepredje blesk po bleskozvode ale najde si cestu cez tento PEN, tak ten blesk akurat poleti stupackami a roznesie sa aj do vsetkych bytov atd. Hovorim moj nazor. Osobne vsetko davam k bleskozvodu, nejake oddialene nezmyselne bleskozvody neriesim. Vsetko kovove na streche, stoziar, anteny, rozvadzac, zlab na kable....vsetko pripojit na bleskozvod. Stoziar a konstrukcie priamo na zvod, zvysne mensie veci zltozelenym kablom od 6mm2 viac. Na poecka dorobim vzdy zltozeleny kabel 1,5mm2, to zase pripojim na spolocnu zem v racku, tuto zem vytiahnem 16mm2 kablom von na bleskozvod. Ano normy to vidia inak ale ja tiez

Gemb : děláš to hezky ale stejně se nemůžeš vyhnout tomu že kostru rozvaděče venku spojis s pen vnitřních rozvodu. Tomu se nevyhne s minimálně zdrojem.

Samozřejmost je to co všichni nedělají a když už tak nemusi situace prat.
Uzemnit všechno na sběrnici připojenou k bleskosvodu co vstupuje do budovy. A pokud hromosvod nebude uhnily a bude mít správný odpor tak to rozvody domů nemůže nijak zásadně poskodit.
Ale to samozřejmě by si isp musel na sajtech udělat revizi hromosvodů aby přišel na to že to je ok. Ideálně na přívod dat bleskojistky a pak by se takové problémy neresily.