Ach jo ... to je pořád do kola. Neziskovka nemá jednoho, nebo několik málo majitelů. Majitelé jsou VŠICHNI ČLENOVÉ sdružení (resp. teď Spolku). Nedrží hladovku, protože jsou normálně zaměstnaní. A v naprosté většině MIMO tu neziskovku.
A pokud to někdo zvládne tunelovat, je to chyba opět těch členů, že to dovolí. Principielně musí být problém schovat peníze před Kontrolní komisí a desetitisíci lidí. To nejde uplatit, na rozdíl od třech společníků a jedné účetní v sročku. Nemluvě o tom, že v sročku si zisk klidně vyplatit můžu i legálně, když chci. Ve sdružení není co vyplatit ...
hapi píše:ha ha ha, tak jako říkejme tomu jak chceme. Jenom se liší terminologie. Majitel z toho může vyvést prachy tak jako tak. Nějak sem si nevšim že by majitelé neziskovek držely hladovku
Logicky i nezisková organizace může mít (a také mívá) své zaměstnance. Ti jsou normálně placení, dle momentálně platných zákonů a předpisů. Ono bez nich to jde tak do šesti set členů, pak už je to na palici.
Logicky i nezisková organizace může mít (a také mívá) své dodavatele. Jak zboží, tak služeb. Podle toho, co zvládne vlastními silami a co ne. Buď má víc zaměstnanců, nebo víc dodavatelů.
Terminologie se liší tak jako obsah toho termínu. Člen spolku prostě není zákazník. Vidí ti zákazník do účetnictví? Nebo přesněji - ukážeš mu ho, když tě požádá? Může přijít na schůzi a prudit? Může navrhovat strategii tvojí firmy? Může ti kecat do toho, za co utratíš jeho peníze? Může tě vyhodit ze správní rady, nebo z ředitelského křesla, nebo jak se to u tebe jmenuje? NE. Proto je rozdíl mezi tím říkat ČLEN a ZÁKAZNÍK. Zákazník totiž může mluvit jen pomocí peněženky - buď ti platit bude, nebo nebude. Toť vše.
A k tvé poznámce o tom, že to za tři stovky jde nebo nejde. Jde i nejde. Jenže u neziskovek se to lépe počítá ... protože nemusím tvořit žádné tarify, kde dotuji sociál nějakým firemním. Nemusím propočítávat, zda se mi někam spoj vyplatí a nebo ne (odsudpodsud, samozřejmě). Nemusím dotovat hardware lidem. A hlavně mám nižší náklady obecně, jelikož si prostě spoustu věcí řeší ČLENOVÉ SAMI. Už jenom ty střechy bývají dostatečná úspora ...
Veškeré plánování financí je (mírně zjednodušeně) násobek členů a příspěvků, mínus režijní náklady za minulý rok povýšené o pár procent a to vše se rovná možným investicím v roce následujícím.
Kromě toho, všechno co mám vrazím zpět do sítě. Do rozvoje. Není nutné syslit (kromě rezervního fondu pro katastrofy). To z komerčních dělá málokdo. Třeba z mého okolí je rovnice komerce=dojič platná ve sto procentech. A podle toho ty jejich sítě vypadají. Podinvestované, nízké (byť i laciné) tarify, podivná funkčnost, ale zato slušný automobil. Případně sice nepodinvestované, ale i tak vydojené ... příklad za všechny: ten kdo zákazníka sežene a připojí má bonus na pásce. Ale servis už dělá někdo jiný. Takže připojení na pět kilometrů nanostationem není problém. Ale smlouva podepsána na dva roky (což se vyplatí ... byť teď už to tak jednoduše nejde).
Neziskovka také nemůže svým členům lhát. Jako předchozí případ ... neexistuje možnost časového úvazku a následné souzení, či exekuce v případě nedodržení. Dluhy na členských příspěvcích jsou nevymahatelné. Takže pokud se členovi něco znelíbí a je líný to řešit, prostě ke konci měsíce ze sdružení vystoupí. A kolem a kolem to můžou udělat všichni naráz ...
Také se zamysli nad tím, že všechny neziskovky vznikaly tak, že neměly ANI KORUNU. Teď to vypadá dobře, že mají milióny ... Ale začínaly od naprosté nuly, vlastně z mínusu, ze soukromých kapes těch, co prostě chtěli mít na balkóně síť. A i dnes je problém zajistit financování jinak, než z VLASTNÍCH zdrojů. Nikdo nepůjčí, jelikož nemáš čím ručit. Až posledních pár let jsou alespoň ty leasingy, či splátkování. A případné dotace jsou naprostá výjimka, samotnému mi nejde na rozum, jak se jim to povedlo. S neziskovkou (s obratem milióny měsíčně, tisíce členů na okrese, s transparentním a veřejným hospodařením) se totiž státní úřady bavit nechtějí. Není to pro ně seriózní partner. Kdežto sročko s ručením dvouset tisíc a jedním majitelem ano.
Takže prosímtě přestaň hanit ostatní typy přístupu k věci, kromě toho svého jediného zaručeně správného. Koukej na ně jako na zahrádkáře, rybáře, nebo třeba Sokoly. Z nich chceš také udělat komerční společnosti jenom proto, že existují i sportovní kluby ve formě akciové společnosti? Asi ne, protože to není tvůj obor.