párování plateb v Pohodě

[beejey]

a jak zvládá tisíce faktur ?

my máme to samé....interní systém na míru který dělá vše kolem sítě....veškeré faktury přenáší přes XML do Pohody (máme SQL verzi) ....jen pak platby děláme opačně..Pohoda přes Multicash projíždí účty a zjištuje platby a páruje se to v Pohodě...náš systém poté šahá do Pohody a přenáší si platby k sobě....jde o to, že když přijde zákazník platit cash tak se mu z Pohody rovnou vyjíždí doklad ....externí daňová firma přistupuje do Pohody na dálku a dělají jen tu "třešničku" ....

funguje to perfektně...a pohybujeme se v tisících klientů

zvažujeme systém za velmi pěkné peníze prodávat ....umí to vše co ISP potřebuje....včetně managmentu techniků, trouble ticket systém a manažerské výstupy...je to certifikované i pro ISO 9001

[Viktor Novotný]

tak asi zakladem bude, ze my male lidi nefakturujeme, jen toho kdo ma pripojku na IC ... jinak by asi 11tis faktur nezvladla to je fakt

[asdewq]

viktor: nuz ona kazda rastuca firma dopadne tak ze skor ci neksor zamestna aj uctovnicku, len ide o to ze jednu zamestnat nemozes potrebujes apson dve a tak dokedy platis externejfirme menei nez stoja dve uctovncky oplaca sa to... co sa tyka 11tis faktur neviem ako v cz ale na sk je to osetritelne internymi dokladmi (alebo niecim takym) do uctovnictva cize mesacne je do ucta povedzme 10 dokladom pritom su a tym tisice faktur... a kompletne faktury su len v nasom is...aspon tak to od tohto roka robim ja...

[Viktor Novotný]

zajimave, tak my to zatim resime tak, ze faktury jen klientum s icem ... jinak, proste plati pravidelne dle smlouvy dohodnutou castku ..

[svestka]

V pohodě (s malým p ). Všechno je v SQL, PDF se generuje jen na požadavek, tedy při odesílání mailem jako příloha, nebo si ji klient může znovu vyjet ze zákaznické administrace. PDF má pár kilo ...

a jak zvládá tisíce faktur ?

my máme to samé....interní systém na míru který dělá vše kolem sítě....veškeré faktury přenáší přes XML do Pohody (máme SQL verzi) ....jen pak platby děláme opačně..Pohoda přes Multicash projíždí účty a zjištuje platby a páruje se to v Pohodě...náš systém poté šahá do Pohody a přenáší si platby k sobě....jde o to, že když přijde zákazník platit cash tak se mu z Pohody rovnou vyjíždí doklad ....externí daňová firma přistupuje do Pohody na dálku a dělají jen tu "třešničku" ....

funguje to perfektně...a pohybujeme se v tisících klientů

zvažujeme systém za velmi pěkné peníze prodávat ....umí to vše co ISP potřebuje....včetně managmentu techniků, trouble ticket systém a manažerské výstupy...je to certifikované i pro ISO 9001

[okoun]

není náhodou nějaká aplikačka která online páruje Fio a Pohoda? Nějak pro Fio nemohu nic najít a musím furt růčo stahovat GPC

[svestka]

si něco vyrob. dle tohoto navodu jsem to měl za dopoledne hotový, funguje skvěle
http://www.fio.cz/docs/cz/API_Bankovnictvi.pdf

není náhodou nějaká aplikačka která online páruje Fio a Pohoda? Nějak pro Fio nemohu nic najít a musím furt růčo stahovat GPC

[okoun]

No jo ale jak to svázat do Pohody, to nevím...

[kraljan]

Dotaz na Viktora: kdyz mali zakaznici plati pravidelne, tak jak poznate, ze nezaplatil? V podstate jde o to stejne - je potreba prichozi platbu sparovat s nejakym predpisem pro platbu, at uz to nazyvam fakturou nebo jen fiktivni vyzvou/pravidelnym terminem pro platbu.
Pro Zdenka: ono i obycejna Pohoda je docela dobre scriptovatelna, protoze vyuziva jako svou databazi Access soubory a do tech jde pristupovat pres ODBC. Mozna bych se pokusil polemizovat i s Tvym nazorem na to, ze Pohoda je uzavreny system. Na svych strankach tvrdi, ze je Pohoda vhodna i pro dodelavana reseni.
Zkusim lehce rozvest co tady nastinil o nasem systemu Dalibor:
Pro ucetnictvi pouzivame Pohodu, aktualne v SQL verzi, ale zacinali jsme s normalni verzi s access databazi, pro prechod na SQL nas donutila pomalost Pohody pri praci v ni.
Pro billing, vystavovani faktur podle zvoleneho tarifu, pripadne blokovani neplaticu pouzivame system, ktery nema s Pohodu nic spolecneho. Teda krome dat o fakturach a to, zda jsou zaplacene. A opacne, vystavene faktury v billing systemu se automaticky nacpou do Pohody. Podle me delat jednu obludu, ve ktere by se sledovali zakaznici a zaroven se v tom uctovalo, je cesta do pekla.
Faktury se vystavi billingovym system, ktery si je udrzuje ve svych SQL tabulkach, scriptem se tyto data nactou a v Pohode primym zapisem do tabulek vytvori faktury vcetne ciselnych rad, zakladniho zauctovani v podvojnem ucetnictvi. Takto vytvorene faktury je mozne samozrejme primo v Pohode pohodlne editovat atd. Dalsim krokem je pravidelna aktualizace faktur z Pohody zpatky do billing systemu uz vcetne informace o zaplaceni popr. provedenych zmenach. Tohle vsechno delaji scripty pravidelne a spolehlive.
Parovani plateb s jiz vystavenou fakturou muze byt provedeno nekolika zpusoby:
1. vystavena faktura a nasledna platba se spravnym variabilnim symbolem - toto sparuje Pohoda primo primo sama (jsou samozrejme male nuance, kdyz zakaznik zaplati vic, tak u platby zustava preplatek, ktery je potreba doresit dal apod.)
2. FA a platba bez spravneho VS - automaticky se dohleda podle cisla uctu odkud platba prisla komu to patri a platba se sparuje s jiz vystavenou fakturou
3. zakaznik zaplati i kdyz nema vystavenou FA, na toto mame pro kazdeho zakaznika jeho jedinecny VS, na takovoutou platbu se vystavi danovy doklad neboli FA, ktera je oznacena jako zaloha na sluzby. Pripadne zaplati s VS jiz davno zaplacene FA nebo i s uplne jinym nebo zadnym VS. Povetsinou zafunguje dohledani zakaznika podle cisla uctu u jeho ostatnich plateb.
4. Pak jsou samozrejme kombinace bodu 1-3 s variacemi, ze zakaznik zaplati jednou platbou nekolik faktur najednou, pripadne nekolika platbami jednu fakturu, ruzne castecne uhrady dnes, kdy zbyva k uhrade faktury nejaka castka, kterou doplati priste soucasne s platbou jine faktury a pod.
5. Pak dalsi veci jako zpracovani hromadne zaslanych slozenek jednou platbou, prijem plateb pres SuperCash, SIPO apod.
Ucetni tak zustava k dohledani pouze, kdyz zakaznik zaplati slozenim na pokladne banky bez uvedeni spravneho VS FA, pripadne kdyz zaplati se spatnym VS platbu a neda se dohledat ani podel uctu, protoze z nej jeste neplatil (prvni platba nebo plati z jineho uctu). Tohle ma jeste jednu krasnou vlastnost, ze kdyz zaplati dalsi platbu spravne, tak se hned na to spravne urci i ta drivejsi platba a sparuje.

Jinak vse co je potreba v Pohode vytvaret, pripadne z ni brat, tak se odkazuje na par tabulek v databazi Pohody, Pohodu a scripty nad ni pouzivame uz cca 12let a doposud nebyl zasadni problem ze by doslo k zmene struktury tak, ze by bylo nutne vse predelat.
Predpokladam, ze Zdenek bude mit lehkou vyhodu v napojeni na jeho novy ucetni system, protoze to ma nejaky dokumentovany interface, ale programovat bude muset zrejme sam nebo si to zaplatit. Navic dalsi naklady na to, aby se lidi naucili novy ucetni system.

[Viktor Novotný]

jak rikam, ucetni uctuji a stahuji z banky ... kazdy mesic musi byt zaplacen k 25temu toho mesice .. jinak je klient vypnut .. mesicne od ucetnich dostanu vystup cca 100 kliosu, ktere poslu na stranku o nezaplaceni ... nevim v cem by mel byt problem, pokud ucetn i dela pro vice firem, taky kmita a musi vse spravne zauctovat, pokud dela pro jednu .. tak co se na tom meni ? Proste maka ... nechodi do prace jen na kavicku

[kraljan]

Jeste malou statistiku: vystavenych faktur za rok cca 85tis, prijatych plateb cca 62tis. I pres vsechno automaticke parovani zbyva ucetni za posledni mesic cca 60 pripadu, ktere je potreba projit rucne a sparovat.
Sparovanych plateb samotnou Pohodou pri nacitani vypisu z banky podle VS je: 47tis (jeste docela dobre cislo)
Plateb sparovanych automatem: 15tis
Ucetni rucne: 500

Myslim, ze tyto cisla jsou dost jasna, proc je vhodne, aby parovani bylo delane programove. Vzhledem k tomu, ze u nas je neplatici klient striktne a bez velkych reci "odstrizeny" od netu (samozrejme po asi 4 upominkach), tak si nemuzeme dovolit nechat na ucetni, zda se ji bude chtit platby parovat, povetsinou si najde vymluvu, ze musi delat zrovna neco jinyho apod. Navic hledat rucne podle cisla uctu kdo ze vlastne zaplatil se da udelat v par pripadech, ale urcite ne velky pocet za jeden den.
To, ze je platba co nejlepe dohledana a spojena se zakaznikem, nam dovoluje byt dost nekompromisni pri blokovani zakazniku.
Muj zaver je, ze kdyby jsme nemeli automatizaci, tak na to parovani by jsme meli nejmin 1-2 zensky na uctarne navic nebo by jsme museli rezignovat na rychle odpojovani klientu a ti to umi setsakra rychle poznat, ze se po nich nechce placeni a net furt jede.

[Viktor Novotný]

tak ono nic neni idealni ale zase proc lezt klientum do rite ? kdo neumi pouzit svuj var.symbol ma celkem smulu .. var.symbol je jediny jasny identifikator i pri komunikaci s operatorem ... proste rict "ja su franta ze lhoty" uz v tomhle poctu nefunguje .. a muze treba vykladat " ja su tam od hospody druha odbocka vpravo " ... takze zakladem, je naucit lidi pouzivat var.symbol

[okoun]

no jo no, ty seš v postavení že +- několik klientů je ti fuk jeslti odejdou... to my rozhodně ne

[kraljan]

tak ono nic neni idealni ale zase proc lezt klientum do rite ? kdo neumi pouzit svuj var.symbol ma celkem smulu .. var.symbol je jediny jasny identifikator i pri komunikaci s operatorem ... proste rict "ja su franta ze lhoty" uz v tomhle poctu nefunguje .. a muze treba vykladat " ja su tam od hospody druha odbocka vpravo " ... takze zakladem, je naucit lidi pouzivat var.symbol

Aha, takze klienta uci pouzivat po telefonu ucetni nebo nekdo jiny? Kolik pak takova debata s klientem o tom, ze sice zaplatil, ale se spatnym VS a nasledne dohledani platby a jeji sparovani stoji v neuzitecne promarnenem case? Ale je pravdou, ze nekteri ISP za dohledavani platby se spatnym VS zakaznikovi uctuji pokutu.
Nejsem si jisty zda neni lepsi neco naprogramovat a neotravovat ani zakaznika ani sebe kdyz to neni nutne.
Jeste k nasi statistice: za cely rok je vystavenych cca 92tis faktur a u cca 7.200 bylo provedeno zablokovani kvuli nezaplaceni, tj. skoro 8% a to jim davame navic proti normalni splatnosti cely mesic. Proste jim jak rika Viktor lezeme do *.

[Viktor Novotný]

kam by chodily ? ... platili radne ... nemaji co resit .. neplatili, pak at jdou neplatit kam chteji ..