Fujikura 22s a alternativiv ?

[zubodravec]

Mame v umyslu si poridit Fujikuru 22s. Nez se rozhodneme. Znate/doporucite nekdo alternativu, velikost svarecky a obdobna technologie vystredeni vlakna ? Alternetivo nabizi OSV-SWIFT-KF4A-SET-VFLOPM Svářečka optických vláken set - SWIFT KF4A, 2D ACTIVE aligment, vestavěné VFL a OPM, lámačka, odholovač, IPA aplikátor. Moji technici mi rekli ze to neni vyhra mit ve svarecce i dalsi propriety jako je lamacka, odholovac atd. No asi je ten swift na praci ve vyskach , na sloupech.

[milan.zelina]

Tu Swift KF4A "v plné náloži" jsem koupil před 3 týdny,
moc jsem toho s ní zatím nepovařil, ale dělá se mi s tím velmi dobře.
Docela oceňuji vestavěnou lámačku, tam kde není moc místa. na práci.
Tepelný odholovač není špatný, klasický stripovač je rychlejší.
Docela vhod přijde power meter i VFL.
VFL i lámačku mám také zvlášť a asi se používat díky tomuhle kompletu moc nebudou, nechávám je doma.

[Tomáš Mrázek]

Alternativa od FITELu je S153A. Stejná technologie vystředění vlákna. Výrobce také Japonsko.
https://www.profiber.eu/cz/svarovani-vl ... -na-plast/

Ohledně lámačky, VFL a ostatních věcí integrovaných do svářečky, nejsem velký fanoušek. Nemáte možnost si jednotlivé přípravky zorganizovat tak jak Vám vyhovuje. Pokud je to Vaše první svářečka tak to nebude takový problém, ale pokud již máte zažité návyky z jiných svářeček... Například já jsem zvyklý v držáku zakládat vlákno do lámačky pravou rukou (to by u SWIFTu moc dobře nešlo). Pokud svařujete ve více lidech (jeden připravuje vlákna, druhý svařuje atd.), asi to nepůjde úplně lehce. Jaká je využitelnost power meteru ve svářečce? Kdyby to byla cesta správným směrem, tak by to měli i ostatní přední výrobci svářeček.

Pokud bych si měl vybrat mezi zmiňovanými svářečkami tak bych volil:
1. FITEL
2. Fujikura
3. SWIFT

[thomas_more]

Ja teda nevim, uz jsem to tady psal, ale kupovat si 2D svarecku a nebo 3D se stredenim na plast (anebo Activ 2D, jak tomu taky nekdo rika) je v dobe vystavby PON siti uplne mimo. Nebavi me to opakovat kolem dokola, ale kazdej, kdo si svarecku porizuje, by se mel primarne podle me zamyslet mimo jine nad tim, co s tim bude varit. A prave napriklad pri vystavbe PONu je prakticky pravidlem to, ze se na sebe vari ruzny vlakna od ruznych vyrobcu, kde i pri stejnym typu vlakna - napr. dnes hojne uzivany G.657 neni vlakno NIKDY stejny. Neni stejna ani ruzna sarze od jednoho vyrobce, pokazdy je tam jina ovalita a koncentricita a o dodrzovani 125 um prumeru vlakna se napriklad u cinskych vyrobcu nemuze mluvit ani nahodou. A kdyz se takovy nestejny vlakna svarujou svareckou, ktera nestredi na jadro, ale stredi na plast vlakna, vysledky proste nikdy nejsou dobry a vzdycky budou videt na kvalitnim OTDR. Takze za me jednoznacne 3D svarecky se stredenim na jadro vlakna. 2D ano, ale podle ma velice omezeny rozsahy pouziti, pokud to se svarovanim myslite vazne. Na svarecce bych teda rozhodne nesetril, opravdu to nestoji za to.

[rsaf]

Svářečky s integrovaným VFL/power meterem jsou myšleny především na oživování koncových přípojek na PONu - navařím a u klienta hned změřím výkon z vlákna, pokud je v nějakém stanovené rozmezí, je to OK.

Reálně, jaký útlum udělá špatný svar (např. to po svaření není viditelně správně zarovnané)? Z mé zkušenosti to jsou zlomky dB, na OTDR je to vidět díky zpětnému odrazu (který, pokud se na PON neprovozuje RF TV, potíže nezpůsobuje). Pokud je na cestě ke klientovi jen pár svarů a trasy jsou v jednotkách kilometrů nebo pokud se taková svářečka použije jen na koncové přípojky... nebude to sice mít kvalitu jako z 3D CORE svářečky, ale bude to OK.

[helapc]

Tuhle kontrolu ti udělá i připojené ONT.

[thomas_more]

Svářečky s integrovaným VFL/power meterem jsou myšleny především na oživování koncových přípojek na PONu - navařím a u klienta hned změřím výkon z vlákna, pokud je v nějakém stanovené rozmezí, je to OK.

Reálně, jaký útlum udělá špatný svar (např. to po svaření není viditelně správně zarovnané)? Z mé zkušenosti to jsou zlomky dB, na OTDR je to vidět díky zpětnému odrazu (který, pokud se na PON neprovozuje RF TV, potíže nezpůsobuje). Pokud je na cestě ke klientovi jen pár svarů a trasy jsou v jednotkách kilometrů nebo pokud se taková svářečka použije jen na koncové přípojky... nebude to sice mít kvalitu jako z 3D CORE svářečky, ale bude to OK.

Koncove pripojky jsou presne to, na co jsou 2D svarecky pouzitelne realne. Cokoli na pateri bych s tim proste nevaril. Ja varim pro spoustu ruznych operatoru. At uz je to Deutsche Telekom, Swisscom, Telekom Austria, Cetin, T-Mobile ... bez vyjimky vsichni maji v pozadavcich na svareni definovany nejen parametry svaru, coz je vicemene samozrejmy, ale pro urcity trasy dokonce konkretne vyjmenovany typy svarecek, se kteryma se to smi varit a ze kterych chteji protokoly. Nez svarecku na konkretni list zaradi, testujou ji v labu, navari a promeri na ni stovky svaru. A dobre vi, proc to tak delaji ...

[zubodravec]

Thomas mi nasadil brouka do hlavy, dotedka jsem varili jen FTTB se svareckou s V drazkou, svarecka vydrzela temer 5 let,a udelali jsem i spoustu zakazek pro treti strany. GPON nas ted ceka a dost rozsahly. A thomas mi toho brouka nasadil.

Ja teda nevim, uz jsem to tady psal, ale kupovat si 2D svaricku a nebo 3D se stredenim na plast (anebo Activ 2D, jak tomu taky nekdo rika) je v dobe vystavby PON siti uplne mimo. Nebavi me to opakovat kolem dokola, ale kazdej, kdo si svarecku porizuje, by se mel primarne podle me zamyslet mimo jine nad tim, co s tim bude varit. A prave napriklad pri vystavbe PONu je prakticky pravidlem to, ze se na sebe vari ruzny vlakna od ruznych vyrobcu, kde i pri stejnym typu vlakna - napr. dnes hojne uzivany G.657 neni vlakno NIKDY stejny. Neni stejna ani ruzna sarze od jednoho vyrobce, pokazdy je tam jina ovalita a koncentricita a o dodrzovani 125 um prumeru vlakna se napriklad u cinskych vyrobcu nemuze mluvit ani nahodou. A kdyz se takovy nestejny vlakna svarujou svareckou, ktera nestredi na jadro, ale stredi na plast vlakna, vysledky proste nikdy nejsou dobry a vzdycky budou videt na kvalitnim OTDR. Takze za me jednoznacne 3D svarecky se stredenim na jadro vlakna. 2D ano, ale podle ma velice omezeny rozsahy pouziti, pokud to se svarovanim myslite vazne. Na svarecce bych teda rozhodne nesetril, opravdu to nestoji za to.

[basty]

Naopak ja jsem slysel od ruznych techniku to, ze kdyz jsou ruzna vlakna, tak s tim muze mit core problem (nevzala jim to (fitelka core)) a varili to svareckou na plast (fitelkou 153). Samozrejme zamereni na jadro je lepsi, ale vylozene bych to takto nevyhrocoval. Cetin take pouziva vyhradne konektory E2000 a prvky SQS... Ano, jsou asi nejlepsi, ale v nejakych ohledech neni proste nutne volit tu nejdrazsi (nejlepsi) variantu. Myslim ze svarecka na plast je pro nase ucely plne dostatecna. Pokud budu varit trasy XX kilometru dlouhe a na tech trasa bude DWDM apod. tak asi vzdy sahnu pro core...

[thomas_more]

Naopak ja jsem slysel od ruznych techniku to, ze kdyz jsou ruzna vlakna, tak s tim muze mit core problem (nevzala jim to (fitelka core)) a varili to svareckou na plast (fitelkou 153). Samozrejme zamereni na jadro je lepsi, ale vylozene bych to takto nevyhrocoval. Cetin take pouziva vyhradne konektory E2000 a prvky SQS... Ano, jsou asi nejlepsi, ale v nejakych ohledech neni proste nutne volit tu nejdrazsi (nejlepsi) variantu. Myslim ze svarecka na plast je pro nase ucely plne dostatecna. Pokud budu varit trasy XX kilometru dlouhe a na tech trasa bude DWDM apod. tak asi vzdy sahnu pro core...

To se samozrejme muze stat. Ovsem v naproste vetsine pripadu za to muze stary software svarecky. Jak se vyvijeji vlakna a vznikaji nove typy, je potreba tyhle vlakna do svarecky pridat - upgradem fw. Core-to-Core svarecka totiz v prvnim kroku detekuje typ vlakna, potom si to vlakno "omeri" a na zaklade vystupu zvoli v automatickym rezimu proud, delku a modulaci svarovaciho proudu, kterym provede svar. Pokud to teda nemate nastavene rucne. Takze pokud to 3D automat nesvari, staci v 99% provest upgrade firmwaru a je vyreseno. V pripade stredeni vlakna na plast tohle samozrejme odpada. Proste se nejak vyprumeruje plast na plast, porovnova se to proti sobe v ramci nejake tolerance a svari nejakym typickym proudem, prednastavenym od vyrobce. No a potom ty svary vypadaji tak, jak vypadaji ...

Obecne jde rict, ze staci svarecku poslat jednou rocne (vetsina vyrobcu ma rocni interval) na vycisteni, serizeni a kalibraci, pri kterem Vam je servisem vzdy nahran nejnovejsi FW. Potom se tohle nestane. Jenze ruku na srdce ... kdo z Vas, kdo mate nejakou svarecku, ji posilate na pravidelnou udrzbu? Mam zkusenosti se servisem Fujikura, Fitel, Sumitomo, Ilsintech, Siecor / Corning a vetsina servisnich techniku se shodne na tom, ze jim pravidelne chodi na servis tak 10-15% prodanych stroju. To myslim hovori za vse.

[milan.zelina]

Dovolím si doplnit, že ta KF4A má v menu nastavení pro různé typy vláken (24).

[Tomáš Mrázek]

to zubodravec: Pokud Vám záleží na co nejnižším vložném útlumu svaru (budete svařovat trasy kde je to opravdu důležité) a máte na to rozpočet, tak jednoznačně svářečka 3D na jádro. Se svářečkou 3D na jádro budete dosahovat vždy lepších výsledků o tom není třeba dále diskutovat.

Naopak ja jsem slysel od ruznych techniku to, ze kdyz jsou ruzna vlakna, tak s tim muze mit core problem (nevzala jim to (fitelka core)) a varili to svareckou na plast (fitelkou 153)

Problém je převážně na straně obsluhy. Špatně zvolený svařovací program nebo starý software. Nové svářečky rozdílná vlákna svařují už i na automat bez problémů, jako například FITEL S179. Automatický program dokáže sám rozeznat rozdílná vlákna a zvolit správný program. Dokonce dokáže rozpoznat kombinaci SM vs. OFS EZ-Bend a zvolit program přímo pro EZ-Bend.
https://www.profiber.eu/cz/svarovani-vl ... -na-jadro/

Svářečky s vystředěním na plášť jsou vhodné pro zakončování u zákazníka, místní a metropolitní sítě. Nicméně kvalita svarů není dramaticky horší proti vystředění na jádro. Útlum SM (stejná vlákna) svaru 3D na jádro se pohybuje v rozmezí 0,01 - 0,02 dB. SM 3D na plášť je to 0,02 - 0,04 dB. Dovolím si tvrdit, že v dnešní době jsou vlákna vyráběna mnohem kvalitněji (pokud uvažujeme výrobce jako OFS, Corning, Prysmian a ne vlákna z Číny) a svářečky na plášť nebo pevná V-drážka nemají takový problém. Například před cca 2 lety T-Com na Slovenku koupil více jak 50 ks FITEL S153A (3D na plášť)...

[thomas_more]

to zubodravec: Pokud Vám záleží na co nejnižším vložném útlumu svaru (budete svařovat trasy kde je to opravdu důležité) a máte na to rozpočet, tak jednoznačně svářečka 3D na jádro. Se svářečkou 3D na jádro budete dosahovat vždy lepších výsledků o tom není třeba dále diskutovat.

Naopak ja jsem slysel od ruznych techniku to, ze kdyz jsou ruzna vlakna, tak s tim muze mit core problem (nevzala jim to (fitelka core)) a varili to svareckou na plast (fitelkou 153)

Problém je převážně na straně obsluhy. Špatně zvolený svařovací program nebo starý software. Nové svářečky rozdílná vlákna svařují už i na automat bez problémů, jako například FITEL S179. Automatický program dokáže sám rozeznat rozdílná vlákna a zvolit správný program. Dokonce dokáže rozpoznat kombinaci SM vs. OFS EZ-Bend a zvolit program přímo pro EZ-Bend.
https://www.profiber.eu/cz/svarovani-vl ... -na-jadro/

Svářečky s vystředěním na plášť jsou vhodné pro zakončování u zákazníka, místní a metropolitní sítě. Nicméně kvalita svarů není dramaticky horší proti vystředění na jádro. Útlum SM (stejná vlákna) svaru 3D na jádro se pohybuje v rozmezí 0,01 - 0,02 dB. SM 3D na plášť je to 0,02 - 0,04 dB. Dovolím si tvrdit, že v dnešní době jsou vlákna vyráběna mnohem kvalitněji (pokud uvažujeme výrobce jako OFS, Corning, Prysmian a ne vlákna z Číny) a svářečky na plášť nebo pevná V-drážka nemají takový problém. Například před cca 2 lety T-Com na Slovenku koupil více jak 50 ks FITEL S153A (3D na plášť)...

Jojo ... to koupil. Primarne proto, aby se na koncich site mohly varit splice-on konektory. Jeden z velkych omylu tohoto desetileti. Kratce pote, co zjistili smutnou realitu toho, ze z 10 konektoru se jich technikum v poli povede udelat tak 5 kusu uspesne, s tim prestali. Patere se samozrejme i nadale vari 3D Core-to-Core masinama. A porad je treba myslet na to, ze vetsina lidi si nebude pro PON kupovat splittery od SQS a nebo Corningu, ale splittery z Ciny, kde kvalita vlaken na vstupu a vystupu se nelisi splitter od splitteru, ale vlakno od vlakna na jednom kusu splitteru. Takze asi tak ....

[Tomáš Mrázek]

Jojo ... to koupil. Primarne proto, aby se na koncich site mohly varit splice-on konektory. Jeden z velkych omylu tohoto desetileti. Kratce pote, co zjistili smutnou realitu toho, ze z 10 konektoru se jich technikum v poli povede udelat tak 5 kusu uspesne, s tim prestali. Patere se samozrejme i nadale vari 3D Core-to-Core masinama. A porad je treba myslet na to, ze vetsina lidi si nebude pro PON kupovat splittery od SQS a nebo Corningu, ale splittery z Ciny, kde kvalita vlaken na vstupu a vystupu se nelisi splitter od splitteru, ale vlakno od vlakna na jednom kusu splitteru. Takze asi tak ....

Ano na SOC také. Pokud vím tak pořád SOC dělají. Je jasné, že za stolem v labu to jde lépe než v terénu a v časové tísni. To už, ale není o svářečce.

[thomas_more]

Jojo ... to koupil. Primarne proto, aby se na koncich site mohly varit splice-on konektory. Jeden z velkych omylu tohoto desetileti. Kratce pote, co zjistili smutnou realitu toho, ze z 10 konektoru se jich technikum v poli povede udelat tak 5 kusu uspesne, s tim prestali. Patere se samozrejme i nadale vari 3D Core-to-Core masinama. A porad je treba myslet na to, ze vetsina lidi si nebude pro PON kupovat splittery od SQS a nebo Corningu, ale splittery z Ciny, kde kvalita vlaken na vstupu a vystupu se nelisi splitter od splitteru, ale vlakno od vlakna na jednom kusu splitteru. Takze asi tak ....

Ano na SOC také. Pokud vím tak pořád SOC dělají. Je jasné, že za stolem v labu to jde lépe než v terénu a v časové tísni. To už, ale není o svářečce.

Tak realita kterou znam ja, je jina. Splice-ony se prakticky u T-Comu uz nevari, protoze je to krajne nespolehliva zalezitost. Na PONu se to prestalo pouzivat mimo jine prave proto, ze to ve svaru na konektoru delalo predem neodhadnutelny utlum, kdy svarecka odhadla utlum na par setin dB a na OTDR byla takova skoba, ze by "sa musol clovek hanbit, predat takyto protokol". A o tom presne ty 3D svarecky se stredenim na plast jsou. Ja chapu, na co jsou primarne urcene. Chapu ze to vetsine lidi bude vicemene nejak vyhovovat, protoze to rozhodne vari lip nez V drazka a nebo levne cinske svarecky. Ale dle meho nazoru na veci, kterou pouzivam pro sve zivobyti, nema cenu setrit. Kazda usporena koruna se promitne v jinych nakladech. At jsou to "pokazene" splice on konektory, nebo cas straveny hledanim chyby, prevarovanim svaru a nebo vztekanim se nad tim, proc "to" nejde svarit. Rozdil v cene neni tak markantni a v dobe, kdy se da 3D core-to-core svarecka od kvalitniho vyrbce poridit hluboko pod 100 tisic, vcetne hromady prislusenstvi, nevidim v te uspore smysl.