Topné kanály a vaše zkušenosti

[Atanono]

Kudy do toho lezete? Z baráků, nebo nějakýma poklopama?

Jednou jsem tím prolézal, 23m rovně a už bych do toho znova nikdy nešel. Bylo to přímo z baráku do baráku a na koncích to bylo zavřený takovýma plechovýma vrátkama. Jinak tu už jsou všechny předělaný a trubky jsme tam dávali, když to otevřeli.

Jo, a o těch mrtvolkách, v Srní někdo říkal že v tom potkali mrtvýho bezdomáče.

Většinou je v chodnících, silnici nebo v zeleni nějaká šachta s poklopem. Do šachty si vlezete a protahujete. Horší je, když je šachta s poklopem uprostřed silnice. Jednou jsme museli uzavřít část ulice na celý den . Velkou výhodou byl obrovský prostor v rozmotávání trubek . V jedné šachtě nám dokonce jeden bezdomáč uřízl HDPE trubku, nic tam nebylo, ale pěkně mě to štve!

[hapi]

Jo jo, optika v topných kanálech je nejlevnější způsob jak na FTTH. Dělá to kde kdo, dělali jsme to také.

Nejlepší je domluvit se s teplárnou v době rekonstrukce a přiložit. Po rekonstrukci se kanály zapískovávají, tedy je to poslední šance.

jo jo, tady se na nás teplárna vysrala potažmo město při rekonstrukci takže se natahly převěsy a hotovo. Žádný sraní s tim

[midnight_man]

Par rokov dozadu tusim niekoho privalilo v takomto kanále u nás na Slovensku...bolo okolo toho bububu v správach. Na druhej strane mna by nik do takého kanála nedostal... čistý hazard.

[melvi]

Kde jste realizovali FTTH?
V případě havárky nebo rekonstrukce má tato varianta nevýhodu, ale jedná se o nejlevnější pokládání trubek. Ve smlouvě máme dokonce napsáno, že trubky musí ležet tak, aby šli bez problémů vyndat z kanálu v případě rekonstrukce, zatím se nám to daří.

Úplně v jiném kraji než vy, kde přesně není žádoucí zde ventilovat kvůli určitým lidem, čte to tu kde kdo. Je to sice již před 8 lety , ale ....

Jinak dnes bych to už taky dělal jinak, tohle je levný způsob jak na FTTH pro firmu bez dostatečných financí nebo investora.

Protože když máš vlastní optiku v zemi s břemenem, tak tě nikdo nikdy nevypeče. Takhle se změní vedení v teplárně, přijde jiný kamarád a ejhle, smlouva už nemusí být tak růžová jako byla

[hocimin1]

proto je potreba dohodnout smlouvu treba na 10 - 15 let. A mezitim setrit korunky na kopani vlastniho. kdyz pocitam ze najem se bude pohybovat kolem 40 - 60 kc za metr. Tak rocne to mame 400,- az 600,- a za deset let 4000,- - 6000,- . A to je uz se vyplati v 8 roce kopat, byt v zemi kde metr bude stat 2000,- jednorazove navzdy a pote vyprsi smlouva. Proto je potreba pronajmnout na 10 let a propocitat a setrit na vlastni kopani

jednoduse popsano

[melvi]

proto je potreba dohodnout smlouvu treba na 10 - 15 let. A mezitim setrit korunky na kopani vlastniho. kdyz pocitam ze najem se bude pohybovat kolem 40 - 60 kc za metr. Tak rocne to mame 400,- az 600,- a za deset let 4000,- - 6000,- . A to je uz se vyplati v 8 roce kopat, byt v zemi kde metr bude stat 2000,- jednorazove navzdy a pote vyprsi smlouva. Proto je potreba pronajmnout na 10 let a propocitat a setrit na vlastni kopani

jednoduse popsano

Takhle drahé to opravdu není. A smlouvy na tak dlouhou dobu se také běžně nedávají, pokud nejsi protekční

Ale je to přesně tak jak jsi napsal, je to jako dočasné řešení a pak zakopat vlastní síť.

Důvodů je víc proč to mít ve svém a legislativně OK, třeba ochrana sítě, dlouhodobé pronájmy vláken operátorům,atd.

Pokládka do TK je vlastně budování optické sítě, kterou si ale pronajímám. Je to takový kočkopes mezi pronájmem a vlastní výstavbou. Mnohem lepší je zajistit si investora a tu síť položit, v dlohodobém výhledu je to levnější, topologii mám takovou jakou chci, nepřizpůsobuji se a těžím ze všech výhod vlastní sítě.

[Radek Úlehla]

Zas tak černě bych to neviděl, ono je to vždy min. černobílé. Optika v kolektoru lze pojistit také věcným břemenem, je to spíše o dohodě. Z našeho pohledu je optika v kolektoru ve větším bezpečí než v zemi. Nepamatuji si, že by nám v kolektoru někdo něco poškodil, za to bagr v hlíně už několikrát. Všichni víme jak je těžké se někam dostat se svým zařízením, když už se nám to ale povede, je podstatně těžší to zařízení odstranit.

[rachotiak]

Skusali ste tlacit kabel/multiruru priamo do tychto rur /uz su nepouzivane/? Nedari sa mi prejst cez spojky a kompenzacky /4x koleno/. Aky postup by ste zvolili pri priemere teplovodneho potrubia 100mm ? Dlzky tras su do 60m. Priame trasy idu.

[Atanono]

Nevím jak u 100mm, ale kdyby byl menší průměr, a trubky by byly poměrně čisté, tak bych na jednu stranu dal vysavač, a na druhou provázek s igelitem. Poté bych zavázal za provázek kvalitnější kabel nebo nejlépe MT 14/10mm. Jeden bude tahat, druhý bude strkat. Hlavně jsou důležité rozměry kompenzátoru. Je vidět na druhý konec kanálu, nebo tam překáží nosná stěna u kompenzátoru?

[rachotiak]

Trubky su ciste, Voda vypustena. Na druhu stranu nevidno, ale kanal aj potrubie je velmi zachovale /20 rokov stare/ Je to dost velky priemer pre vysavac, ale urcite to skusim. Mna este napadla moznost vyuzit mechanicke krtkovanie na cistenie potrubi odpadu.

[midnight_man]

len neviem či ti krtko pojde 60m.... kde sa nachadza kompenzator? Ak neprejdeš tak len vykopat a vybrat ho.

[Radek Úlehla]

Zkusil bych ten vysavač nebo dlouhé protahovací pero.

[Atanono]

Nebo zkus vysavač na listí. Měl jsem jeden půjčený a trubka od fukaru (vysavače) mohla mít 90mm a více. Vysavač je určitě dobrý na trubky s menším průměrem, ale nevím, jak se osvědčí na tuhle velkou trubku. Protahovací pero je také dobrý nápad. Čím silnější drát toho pera, tím lépe.

[rachotiak]

Priemyselny vysavac + igelitovy sacok + silon = uspech. Aj cez 4 kolena to preslo.

Budeme este robit priemer 200mm, na to uz urcite priemyselny vysavac nebude stacit, tam zrejme ten vysavac na listie. Dam vediet, ked sa to podari.

[midnight_man]

Priemyselny vysavac + igelitovy sacok + silon = uspech. Aj cez 4 kolena to preslo.

Budeme este robit priemer 200mm, na to uz urcite priemyselny vysavac nebude stacit, tam zrejme ten vysavac na listie. Dam vediet, ked sa to podari.

igelitovy sacok plni aku funkciu?