Jak docílit zavedení chrániček do chodníku, který se bude rozkopávat?

[optika.nhk]

Tak na začátek, díky moc za každou odpověď. Ve věcech jako přípolože apod. se vůbec neorientuji, takže každá odpověď pro mě má hodnotu zlata.

A teď ke konkrétním věcem:

Normy ČSN:

Chápu, že chtějí dodržovat normu ČSN, ale sami ji nedodržuji, takže MT 14/10 by se ztratila v davu.

Co se týče zmíněných norem ČSN, chápu to správně, že optika (ať už v chráničce či mikrotrubičce) nemůže jen tak ležet u kabeláže NN ať už je výkop jakkoliv široký? Chápal bych problém přípolože metalických kabelů, ale tady jde o optiku, takže rušení atd. zde přeci nehrozí. Má někdo nějaký odkaz na ty normy anebo to je zbytečné, protože to je pro laika nesrozumitelné?


Zákony:

aktuálně dokonce existuje zákon, který říká, že když se něco kope má se k tomu kabel k internetu připoložit...

Tak tohle mě zajímá snad nejvíc, protože to může být jediný způsob, jak někoho (ať už projektanta či město) donutit k akci. Pokud se jedná o platný a ne budoucí zákon, má někdo odkaz?


Investice města:

Když už se bude kopat tak město zaplatí rozšíření výkopu, nějaké chráničky a má připravenou infrastrukturu pro optiku.

V ideálním světě jsem si to takto představoval. Město zaplatí a vlastní infrastrukturu (kolektory, chráničky atd.), kterou by následně nabízelo k pronájmu všem poskytovatelům za stejnou cenu. Jak je tohle nereálné na poměry v ČR anebo víte o nějakých městech, kde tohle funguje? Když totiž půjdu na magistrát a řeknu, že ve městě X to takhle funguje už roky, tak mě nemůžou vyhodit, že jsem naivka žijící mimo realitu.


Investice ISP:

Nejúčelnější by bylo sehnat ISP, který by to vzal na sebe. Vysvětlil by to městu a vzal by na sebe náklady na materiál a začal dělat projekt který by to dodatečně zlegalizoval.

Tohle dává smysl, ale na druhou stranu to musí být pro normálního ISP nerentabilní, protože ty investice nejsou malé a návratnost nejistá. Jsou v tomto případě možné nějaké ty dotace, o kterých se v poslední době píše anebo to je pouze pro páteřní optiku?

Trošku mimo míso, ale fakt se mi líbí jak se tohle vyřešilo v Býšti (předpokládám, že to je Váš projekt) včetně veřejně přístupné mapy sítě. Když jsem totiž byl na magistrátu zjistit jak je to s technickými mapami a jejich online verzí pro veřejnost a oni mi odpověděli, že v HK mapy veřejné nejsou, protože to je součástí obchodního tajemství jednotlivých poskytovatelů, tak jsem málem dostal infarkt.


Lhůty:

stačí udělat pár obstrukcí/nečekaných změn termínu a najednou to ISP nestihne a je zaklopeno bez jeho účasti.

V tomhle konkrétním případě se má kopat až v 2020 a to pravděpodobně za předpokladu, že projektant obdrží zpět všechny podpisy z ulice. Samozřejmě nechci nic zbytečně zdržovat, ale na druhou stranu po podpisu se už se mnou nikdo bavit nebude.


Neformální přístup:
K návrhům přípolož řešit neformálně a na černo; ne vše v ČR funguje jak má, takže bohužel chápu, proč tato varianta je někdy z praktického hlediska nejlepší, ale v našem případě bych chtěl, aby vše bylo uděláno poctivě a hlavně neprůstřelně. Už totiž vidím, jak se někdo o neschválené optice za x let dozví a bude dělat nepříjemnosti a toho se chci vyvarovat.

[Sidi]

Tak na začátek, díky moc za každou odpověď. Ve věcech jako přípolože apod. se vůbec neorientuji, takže každá odpověď pro mě má hodnotu zlata.

A teď ke konkrétním věcem:

Normy ČSN:

Chápu, že chtějí dodržovat normu ČSN, ale sami ji nedodržuji, takže MT 14/10 by se ztratila v davu.

Co se týče zmíněných norem ČSN, chápu to správně, že optika (ať už v chráničce či mikrotrubičce) nemůže jen tak ležet u kabeláže NN ať už je výkop jakkoliv široký? Chápal bych problém přípolože metalických kabelů, ale tady jde o optiku, takže rušení atd. zde přeci nehrozí. Má někdo nějaký odkaz na ty normy anebo to je zbytečné, protože to je pro laika nesrozumitelné?

Souběh NN a optiky lze s velmi malým rozestupem. Co jsem řešil, tak stačilo vzít nejlevnější obrubáky, hodit je mezi kopoflexy NN/optiky a bylo hotovo. Nepamatuji si přesná čísla, ale použití "betonového oddělovače" citelně zmenšilo požadovanou mezeru, snad až na 10-20cm (nutné ověřit - opravdu si to přesně nepamatuju).

[Laibir]

Tab A1 - vodorovne krizeni siti.JPG (242.57 KiB) Zobrazeno 5147 x

[helapc]

Na zákony a normy Vám přesný odkazy nepošlu, ale jak jsem je pochopil já.
Prostorová norma je opravdu dělaná na metalické kabely, momentálně se jimi musí řídit i optika. Jsou snahy to změnit, ale zatím v nedohlednu.
Zákon o usnadnění výstavby mluví o povinnosti oslovit ISP ohledně příložení optiky. Je to ve chvíli kdy se ISP vyjadřuje k projektu. To znamená, že už nějaký projekt v dané lokalitě má.

Pokud je realizace 2020, tak není problém projekt připravit, tak aby přesně kopíroval projekt chodníků.

Děkuji za kladné hodnocení naši činnosti v Býšti, pokud se jedná o lokalitu v okolí klidně nás kontaktujte na info@helapc.cz

[kraljan]

Zdravím, když bych pominul otázku toho, že zákon o usnadnění výstavby umožňuje přípolož, ale jen u staveb, které jsou z věřejných peněz, o což u ČEZu asi nejde, tak jako úplně nejzásadnější v tomto případě bych viděl to, že tázající by sice chtěl, aby tam ty trubky někdo dal, ale on sám to asi být nechce. A to bude ten největší problém včetně toho, že to nebude mít vazbu na nic jiného. S tím bojují i poskytovatelé, kteří by zájem měli, ale kolikrát to nedává smysl právě pro tu neexistující návaznost někam, kam to připojit.
Jinak když je zájem, tak se dá s ČEZem domluvit umístění ve vzdálenosti cca 10cm. Jen je potřeba uvést do žádosti o souhlas s umístěním, že se jedná o nemetalické vedení v ochranné trubce a že se žádá o vyjímku ze vzdálenosti podle normy prostorového umístění a že žádám o umístění ve zvdálenosti 10cm. Je dobré to zdůvodnit hustotou okolních sítí. Navíc je potřeba domluvit s ČEZem souhlas s umístěním do jejich výkopů. Jen dohoda s realizační firmou nepostačuje protože od ČEZu jezdí stavební dozor, který na tyto věci bývá dost vysazený, když to není povolené.

[optika.nhk]

Na zákony a normy Vám přesný odkazy nepošlu

Už není potřeba. Příloha od Laibira mi prozatím stačí a zákon 194/2017 od Insidera si teď jdu nastudovat.

zákon o usnadnění výstavby umožňuje přípolož, ale jen u staveb, které jsou z věřejných peněz, o což u ČEZu asi nejde

Tak to je zvláštní nedostatek v zákoně. Otázka je, zda-li síť ČEZu pod ten zákon nespadá. Může se sice jednat o majetek soukromé společnosti, ale chodníky patří městu, takže třeba existuje nějaká dohoda. Nevím - nejsem právník, ale pokuď někdo toto ví s jistotou, uvítám info.

tázající by sice chtěl, aby tam ty trubky někdo dal, ale on sám to asi být nechce.

Ano, v nejlepším případě bych rád, aby se zde optika rozvedla aniž bych pro to musel něco udělat, ale to se nestane.
Nemám problém zaplatit svůj podíl, ale také nejsem v pozici zafinancovat celou městskou část. Možná bych zvládl celou ulici, ale je to tak správně? Na druhou stranu, pokud to bude na místních, tak se určitě najde nejeden soused, který žádnou optiku nepotřebuje, protože 5Mbps po xDSL mu bohatě stačí, tak proč by měl dotovat ostatní - a co potom.

Reálně jsou tedy tři varianty financování (a jejich možné kombinace);
1) Rezidentni a majitelé. Jako místní si infrastrukturu zaplatíme po jednotlivých ulicích anebo to budeme řešit přes spolek rovnou pro celou městskou část.
2) ISP. Pro poskytovatele pravděpodobně nerentabilní. Možná kdyby dofinancovali místní a/nebo dotace.
3) Město. Náklady pro město relativně minimální a infrastrukturu mohou následně pronajmout či odprodat.

to nebude mít vazbu na nic jiného. S tím bojují i poskytovatelé, kteří by zájem měli, ale kolikrát to nedává smysl právě pro tu neexistující návaznost někam, kam to připojit.

Není pro poskytovatele lepší řešit jeden bezdrátový spoj na ulici než každý RD zvlášť? Není to podobné jako u bytového domu, kde má každý na balkóně AP vs bytový dům, kde je jeden spoj.
Takto připojené ulice se následně propojí a až nakonec se dořeší konektivita. Ten moment nastane, kdy stávající rádiový spoj to vše neutáhne a nový by stál víc, než zajistit optickou přípojku X km daleko.
Možná to není elegantní řešení, ale je na tom něco zásadně chybného?

[helapc]

Až teď, jsem si všiml v podpisu lokality. Vidím jeden zásadní problém.
Cena Služebnosti (věcné břemeno). Ze zkušenosti očekávám něco mezi 200 - 300,-Kč/m. Město na to má nějakou tabulku.
Pokud by byla cena 20,-Kč, klidně to zainvestuji sám.

[zubodravec]

Prostorove usporadani resi norma CSN 73 7505 (urcuje pouze minimalni vzdalenosti pro zajisteni mechanicke ochrany), vyhodnoceni rusivych vlivu a stanoveni minmalni vzdalenosti pri soubehu resi norma CSN 33 2160

Na zákony a normy Vám přesný odkazy nepošlu, ale jak jsem je pochopil já.
Prostorová norma je opravdu dělaná na metalické kabely, momentálně se jimi musí řídit i optika. Jsou snahy to změnit, ale zatím v nedohlednu.
Zákon o usnadnění výstavby mluví o povinnosti oslovit ISP ohledně příložení optiky. Je to ve chvíli kdy se ISP vyjadřuje k projektu. To znamená, že už nějaký projekt v dané lokalitě má.

Pokud je realizace 2020, tak není problém projekt připravit, tak aby přesně kopíroval projekt chodníků.

Děkuji za kladné hodnocení naši činnosti v Býšti, pokud se jedná o lokalitu v okolí klidně nás kontaktujte na info@helapc.cz

[optika.nhk]

Vidím jeden zásadní problém. Cena Služebnosti (věcné břemeno). Ze zkušenosti očekávám něco mezi 200 - 300,-Kč/m. Město na to má nějakou tabulku.

Tak asi až teď si začínám plně uvědomovat, proč není optika rozvedená v každé ulici. Takovéto poplatky musí být pro menší ISP absurdní.
Náš příklad: 200m ulice s 15 RD je 2700 až 4000Kč za přípojku a to jen za služebnost.
Zajímalo by mě, zda se u tohoto poplatku udělují výjimky, ale to už bude otázka na město. Až budu mít nějaký update, tak jej sem přidám, ať to vlákno má i nějaký učel pro ostatní.
Do té doby ještě jednou děkuji všem za rady a pozitivní přístup.

Na konec chci ještě říct toto; máte můj obdiv. Já bych z podnikání v prostředí s těmito komplikacemi asi zešílel.

[rsaf]

Na služebnosti si stěžují i ti velcí (CETIN). S takovými cenami za služebnosti se vyplatí kopat jen nějaké páteře, propoje mezi většími bytovými domy apod. Mnoho zde aktivních ISP v oblastech s RD kope jen v případě, že se s obcí na služebnostech rozumně domluví. Pokud se obec domluvit nechce, házejí na ně bobek a jdou prostě kopat do jiné vesnice. Pokud se něco nezmění dopadne to tak, že často bude optika v horní dolní do každé chaty ale v zástavbě RD na okrajích větších měst bude kulové.

[Laibir]

S tou domluvou, to trochu zavání korupcí. Samozřejmě domluvit se s městem na 100 Kč/bm, tak bych si pískal a na ostatní akorat házel bobek. Jenže když je člověk v opačné pozici a na radě města je jen zmínka o tom, že se ujednala nějaká smlouva mezi tím a tím nikdo neví jaká, tak pak je to divné. Pak je to netransparentní a někdo má jakousi protekci. A když někde něco dají na černo, tak co, oni si to pak zpětně vyběhají. Jinak u nás je 200 bez DPH zeleň a 300 bez DPH chodník. Někteří mají výjimku na polovinu. Na jedné ulici padne v klidu 1000m. Takže dáte 360 tis jen za služebnosti. Pokud připojíte 15 domů a budete za to rádi, tak jen 2,5 let se bude vracet cena za služebnosti a to do toho nepočítam výkop, optiku, zásuvky, konektory, modemy, šachty, trubicky, spojky, vany, ochrany, práci a internet samotný, který do toho už nikdo nepočítá protože to tak nějak člověk bere že prostě má. Hrubým odhadem návratnost v nedohlednu. Když by byla cena třetinova, tak člověk zatne zuby a udělá to. Samozřejmě pak má člověk klid, protože je to bezobslužný, ale...

[hol]

bezobsluzny to bohuzel neni. Prvky odchazi stejne jako wifiny. Nekdy prvek, nekdy modul,nekdy switch. A jakmile bude kopat nekdo neco dalsiho, tak ti to nekde sekne. A to pak neni oprava na hodinu Dalsi vec ze lidi furt neco predelavaj a presunout optickou pripojku neni jako prehodit antenu.
Takze optika ma radu vyhod, ale bezobsluznost to fakt neni. Je to sice mene, ale zas o dost narocnejsich oprav a udrzby.

[rsaf]

Ono je ovšem nutno říct i to, že vysoká cena za služebnosti je způsobená i mnohdy přehnanými cenami za přeložky. Větší město na potřebu nějaké přeložky narazí prakticky v každé svojí stavbě, ceny za přeložky jsou astronomické. Taky bych si nenechal napříč přes pozemek dát 100m kabelu za 30000Kč jednorázově za služebnost, když dalších 10 generací s tím vedením nebude schopno hnout nebo zaplatí přeložku o řád vyšší, než byla cena služebnosti.
Můj názor je, že např. speciálně pro access sítě by měl být zákonem pro usnadnění výstavby zaveden (volitelný) strop pro cenu za služebnost ale rovnou i strop pro cenu za přeložky vyvolané majitelem pozemku.
Když mi město dá služebnost zdarma/levně, nemám v rozumných mezích problém se vzdát ochrany a budu klidně přeložky dělat na své náklady...