spolehlivý převodní z 24V na 48V pro alcomu

[Kart]

Zdravím,
proti takovému výpočtu bych se docela ohradil. Tato kalkulačka vypočítává pro odběr 100W výdrž 1,8 hod., pro 300W 0,6 hod., atd. To je samozřejmě chyba. Závislost poskytnuté energie na velikosti odběru proudu je značná. Názorný příklad je masově používaná kombinace UPS + AKU 7-8 AH. Tady by byla chyba výpočtu až desítky procent. Lepší výrobci AKU poskytují ke svým výrobkům datasheety s grafem.
mpcz, 22/04/2015

ve vysledku stejne hraje nejvetsi roli v jake jsou kondici baterky. Bez iluzi je si treba priznat, ze nasazeni na mistech jako jsou APcka je pro baterky pomerne vrazedne. Vykyvy teplot, nabijece, ktere se nechovaji k baterkam uplne nejlepe (absence korekce napeti podle teploty, dlouhodobe prebijeni atd), lacine baterky,...

Samozrejme neni od veci kouknout do datasheetu baterky, aby clovek videl, ze kapacita baterky je udavana pro proud na kterem baterka vydrzi (tusim) 20h - cili male proudy a aby videl jak se kapacita meni s odberem.

Caute, rad bych znova ozivil toto tema.
Jde mi hlavne o to, jakym zpusobem ochranite baterky pred vykyvy teploty, pokud mate sajt napriklad na rodinnym domku a technologii s baterkama pod strechu, kde je v lete snad 50°C? Nejaky alubox ci jak?
Predem diky za rady

[Dalibor Toman]

pred vykyvy teploty smerem nahoru ochrani jedine nejake chlazeni (tedy vetsinou klimatizace nebo pokud je to realizovatelne tak vetrani nejakym chladnejsim vzduchem). Takze pokud je nekde olovena baterka za 300Kc, je jednodussi/levnejsi ji jednou za 2 roky vymenit, nez to resit. Pokud jsou na situ baterky za desetitisice, tak tam bude i dalsi drazsi technologie a investice do klimatizace se rychle vyplati.

Alubox ci jakakoliv krabice nemuze mit vnitrek chladnejsi nez je okolni teplota. Diky instalovane elekltronice spis naopak.

[dagus]

Klima pod střechou je sadomasochismus, rozdíl teplot není kde brát. Přeci jen ne nadarmo se ty jednotky dávají ven. Jak levně a efektivně tomu alespoň trochu pomoci je aktivní nasávání z venku a izolovanej rack, i kdyby samo doma zateplit extrudakem. Další věci je pouštět ventilátor jen když je třeba. Děláme to tak, že jede jeden okruh co profukuje vzduch co je pod střechou a když je moc teplo, přidá se silnej co nasává z venčí. Ono jedna věc je teplo, druhá zase zima. Co takhle máme rack na paneláku, tak jen s tímto máme rozsah teplot v celém roce +12 - +38° za minulej rok. Takže žádná trága, na to že člověk se pod tou střechou potí skoro hned a ani nic nemusí dělat, takže přes 45° tam bude. Prostupy do střech na ventilaci jsou běžně dostupné, ventilátory kupovat do vzduchotechniky 24/7. Klimu jo, ale na full outdoor rack, kde v něm něco hodně topí a nejde to odventilovat. Zaizolování racku extrudakem má vliv i na racky co jsou na přímém slunci. Tam může na rb bejt i 70°, po izolaci to jde většinou o 15 dolu s ventilací zase dolů a na dveře se krásně vejde do 12U jeden 120mm tam a jeden ven a nic to nesežere, jen nutno termostat, aby neběžel v zimě, to by uvnitř asi vše chcíplo na rosení. Většinou se dá odventilovat skoro vše, klimu jen tam kde je nutné 23° a bez superzaizolovaného racku je to taky oničem

[Viktor Novotný]

klimu na mistnost ci kontejner bezne ... klidne i klimu na pude ...kdyz mistnost je izolovana a jednotka je v te pude .. no co ? jen odvod kondenzu

[Pelirob]

Vždycky když čtu v datasheetu podobné vyjádření (viz červeně označená věta), tak s ním sice jako elektrotechnik plně souhlasím, ale zároveň dodávám že ve reálném provozu se ty baterky chovají úplně jinak, než tvrdí výrobce. Na jednom lokálním bodu (4 zařízení, 12V switch + klubko POE ocásků) vydržela 44Ah autobaterie 9 let. Půdní prostory staré budovy, tenkrát ještě home-made zdroj, 20V trafo z bůhvíčeho, za tím 15V zdroj s kulatou "tesláckou" 7815 na kusu hliníku a 15m průhledné dvoulinky s čokoládou pro napájecí konektory. Elektrika tam nebyla úplně spolehlivá a určitě několikrát za dobu existence došlo i k hlubokému vybití, protože tenkrát jsme žádné odpojovače neznali. K předělání napájení a výměně za POE switch došlo v r. 2016, když už baterka nevydržela zálohovat víc jak 45min..
Druhé místo (v zimě s blbou dostupností) kde je 15x mix Mikrotik i UBNT stále ještě funguje na 2x Varta 12V/44Ah. Celé to živí DR-120-24, jako odpojovač slouží nějaký laciný solární regulátor z i4wifi, baterky tam jsou od léta 2012. Jako "IP voltmetr" slouží jeden mikrotik - ten má momentálně uptime 380 dní, ale jen kvůli tomu, že se povyšoval firmware. Pořizovací náklady cca 3300 Kč bez DPH a ještě nikdy se nám nepodařilo zjistit reálnou výdrž. Na podzim, když šla vichřice, tak naše ubastlené řešení jelo na baterky 30 hodin pak pustili proud. Stožár ČRA s profesionálním řešením a dost velkým 48V bateriovým polem fungoval 26 hodin a pak zdechnul. A jen jeden jejich BKE měnič s dohledem stál víc, než celé naše bastl řešení.
Z hlediska účinnosti je určitě 48V základ + step-down měniče nejlepším řešením, ale i 24V (případně 12V) není potřeba zatracovat, vždycky je to o konkrétních potřebách. Do vesnic s jedním či dvěma profipojítky a pár mikrotiky není nutností stavět 48V zálohu, zvlášť když to je v místech, kde historicky těch 24V už je hotových.

jaky je rozdil mezi temi baterkami? Je to skoro polovina ceny, coz muze pri pouziti 48V byt znacne.
pouziva nekdo ty levne?
http://www.battery.cz/zivotnost-4-6-let/?order=0&filter[]=383

Jak uz vypovida popis aku, rozdil je v polovicni zivotnosti. Realne je to vsak tak, ze vsechny ty aku jsou ventilem rizene, uzavrene, s elektrolytem vazanym ve tkanine (Vlies), jinak regeno klasika AGM. Tzn. ze do nich elektrolyt nedoplnis. A bohuzel je to tak, ze ztraty elektrolytu se na zivotnosti nejvic podepisou. A jak k tem ztratam dochazi ? Nevhodne teploty, prebijeni, nedobijeni atp. V aku diky tomu vznika pretlak a aby neexplodoval, ventil upusti "paru" Uvedena zivotnost se testuje podle normy Eurobat a odpovida idealnim provoznim podmikam, coz jsou obvykle teploty mezi 20-25°C. Takze v realu se vetsinou dostanes tak na polovinu. Velmi casto se dela chyba, ze se pouzivaji k ucelum zalozniho napajeni klasicke automobilove startovaci akumulatory. Ty vsak nejsou urcene pro trvale nabijeni a cca do 2 let v takovem rezimu zhynou. Zacnou se jim obvykle rozpadavat elektrody.

Jedna z veci ktera ovlivnuje zivotnost je take vybijeni aku. Vetsina LVD obvodu u zdroju 48V ma prah odpojeni od aku nastaven na 43,2V, coz odpovida 1,8V/clanek. Je to z toho duvodu, ze 48V DC systemy jsou delane prevazne na dlouhodobe zalohovani a vybijeni na nizsi napeti/clanek je na hrane s zivotnosti drahych aku. Oproti tomu vetsina UPSek je urcena k zalohovani kratkodobemu, jednotky minut a akumulator vybiji klidne i na 1,6V/clanek. Je to dano vetsim proudovym namahanim. Male UPS delaji konverzi typicky 12/230V, zatimco 48V DC system pri provozu z aku zadnou konverzi napeti nedela.

[mpcz]

"Velmi casto se dela chyba, ze se pouzivaji k ucelum zalozniho napajeni klasicke automobilove startovaci akumulatory. Ty vsak nejsou urcene pro trvale nabijeni a cca do 2 let v takovem rezimu zhynou. Zacnou se jim obvykle rozpadavat elektrody...."

Tato mantra se neustále opakuje dokolečka, nyní i červeně. Má prosím někdo kloudné vysvětlení, proč by tomu tak mělo být? Koncové napětí se dá přece seřídit a těch pár výpadků EONu ročně baterii nerozhodí. Při dosažení koncového napětí do baterie žádný proud neteče, tak o jakém trvalém nabíjení je řeč?
Děkuji, mpcz, 7.feb.2018

[Dalibor Toman]

pokud nemas stalou teplotu nebo teplotne kompenzovany nabijeni, pak v lete bude ta baterka prebijena (se zvysujici teplotou by se melo snizovat nabijeci napeti). Takze pokud tam mas klasickou baterku, driv nebo pozdeji budes mit vypary z kyseliny v blizkosti elektroniky. Proto je bezpecnejsi tam vrazit gelovku/vrla u ktere to zdaleka tolik nehrozi.

[Pelirob]

Tak teoreticky jistě. Málokdo ale má rack hermeticky utěsněný, aby výpary z kyseliny byly v nějaké zajímavé koncentraci co se škodlivosti týká. Častěji měním zařízení kvůli atmosférickému přepětí, než na poleptání kyselinou. Za cca 3000Kč je VRLA s deklarovanou životností 12 let https://www.avacom.cz/haze-12v-44ah-oloveny-akumulator-m6-12-let-hzb1244. Za cca 1000 Kč https://www.battery.cz/autobaterie-varta-black-dynamic-41ah-12v-a17.html je baterie se stejnou kapacitou a s reálně VYZKOUŠENOU životností víc než 8 let.
Ale určitě ta za 3000 Kč musí být v nečem lepší .... Otázkou je, jestli na konkrétním místě v konkrétní aplikaci se ty lepší parametry nějak výrazně projeví.
Zcela zásadní je, jak se nastaví zdroj co živí zařízení a dobíjí baterie - nabíjecí charakteristika na druhé stránce http://canov.jergym.cz/elektro/clanky2/olov.pdf toho hodně napoví. Stačí nehnat nabíjení do extrému, řekl bych že 2,3V na článek je tak akorát.

pokud nemas stalou teplotu nebo teplotne kompenzovany nabijeni, pak v lete bude ta baterka prebijena (se zvysujici teplotou by se melo snizovat nabijeci napeti). Takze pokud tam mas klasickou baterku, driv nebo pozdeji budes mit vypary z kyseliny v blizkosti elektroniky. Proto je bezpecnejsi tam vrazit gelovku/vrla u ktere to zdaleka tolik nehrozi.

[mpcz]

Zdravím,
no to jsem přesně čekal. Prosím tedy, pokud by někdo měl v úmyslu smysluplně odpovědět, ať si první přečte, o čem je dotaz. Snad jen trošku se tématu blíží ty údaje o teplotě. K tomu:
1 - V autě je baterie vystavena teplotním šokům v mnohem větším rozsahu a počtu.
2 - V autě je baterie vystavena silným otřesům, které mají velký vliv na životnost náplně desek. Kdo někdy vytáhl desky z komory akumulátoru na světlo, ví, o čem je řeč. Mnohdy je otřes příčinou náhlé smrti AKU. (Utržení části desky = zkrat, vrstva kalu na dně z otřesů = trvalé vnitřní vybíjení). To úplně odpadá.
3 - Co se týká výparů, to je samozřejmě pravda, (dotaz je ovšem o něčem úplně jiném). Nikdy jsem nezažil jakékoliv viditelné narušení elektroniky, natož poruchu. Kromě toho, baterie mají z boku odvod výparů pro hadičku, kterou se dají odvádět pryč - ven. Používá se to i v autě. Něco jiného bude, když si někdo nastaví dobíjení třeba na 18V, pak bude trvale AKU plynovat. Stejný problém mu pak ovšem vznikne i u GELu, zafungují pojistné ventily a výpary se dostanou přímo do okolí.
Tím nechci rozhodně říci, že by byly autoAKU určeny ke stanicím. Hlavním cílem konstrukce je totiž něco jiného - dosažení velkého odběrového proudu. Doufám tedy, že bude ten můj dotaz správně pochopen a snad i objasněn.
mpcz, 8.feb.2018

[midnight_man]

všetci sme si prešli týmito pokusmi...

autobaterka 2-3roky potom všetky odkapali..bud to uplna strata kapacity alebo vytiekli, vybuchli....a pod...

Presne odborne to objasnit neviem.

Avšak v aute baterka nie je vystavená 14V neustále...auto odstavíte, pojazdíte...zase odstavíte.

[mpcz]

Dík, asi proto pokapaly, protože si každý jen čte různé teorie a dále je šíří s nějakou svou přidanou (většinou neověřenou) hodnotou.
Jisté ale je, že to přirovnání s autem trošku pokulhává, protože:
1/ dobrá a nabitá baterie při 14V odebírá sama z nabíječky řádově mili/desítky mA, což jsou vlastně ztráty v chemii a svodech, ať děláš, co děláš, více si nevezme.
2/ sám mám na autobaterii konzervační nabíječku v garáži, životnost AKU za posledních 30 let nebyla menší jak 5-6 let. Baterie je v autě v pekelném provozu a zbytek doby v garáži pod trvalým nabíjením konzervační nabíječkou 20-30 mA. Nepokapalo nic.
3/ existují nabíječky (i má homemade), která po dosažení koncového napětí odpojí nabíjení úplně nebo na zadanou minimální hodnotu a pak už jen čeká na pokles napětí.
mpcz, 8.feb.2018

[Ladik]

A z toho plyne, ze na vine je spatne nabijeni.

[Dalibor Toman]

Dík, asi proto pokapaly, protože si každý jen čte různé teorie a dále je šíří s nějakou svou přidanou (většinou neověřenou) hodnotou.
Jisté ale je, že to přirovnání s autem trošku pokulhává, protože:
1/ dobrá a nabitá baterie při 14V odebírá sama z nabíječky řádově mili/desítky mA, což jsou vlastně ztráty v chemii a svodech, ať děláš, co děláš, více si nevezme.

jsi si jisty ze ty mA nestaci k rozkladu vody, otevreni ventilu a odpareni kyseliny? Nam jedna zkusenost s autoaku stacila. Bylo nutne kontrolovat hladinu elektrolytu, dolevat destilku a pripojovaci konektory byly brzy olezle od soli.

2/ sám mám na autobaterii konzervační nabíječku v garáži, životnost AKU za posledních 30 let nebyla menší jak 5-6 let. Baterie je v autě v pekelném provozu a zbytek doby v garáži pod trvalým nabíjením konzervační nabíječkou 20-30 mA. Nepokapalo nic.

od autobaterie cekam jine veci nez od baterie pro zalohovani napeti.

3/ existují nabíječky (i má homemade), která po dosažení koncového napětí odpojí nabíjení úplně nebo na zadanou minimální hodnotu a pak už jen čeká na pokles napětí.
mpcz, 8.feb.2018

odpojovat baterku od zalohovaneho zarizeni ale asi nebudes, ze?
Mozna jsi schopen si ty baterie do aut pohlidat a opecovavat. Pak ti treba i ty autobaterky budou na zalohovani fungovat/vyhovovat.

Na male PoPy staci mala baterka, tam nema smysl premyslet o autoaku. Nasazujeme vzdy minimalne 24V - cili 2x7Ah resp spise 2x17Ah. Na vetsich PoPech je 48V cili 4 baterky od 44Ah po 200Ah. Vetsinou je to zavreny v jednom racku s ostatnimi zarizenimi. Pokud nejsou v racku, tak lezi baterky vedle racku v domecku. Rozhodne tam nedame nic u ceho hrozi, ze pri nejakem prusvihu z toho potece kyselina. U vetsich baterek je automaticky chytrejsi nabijec/zdroj, ktery umi kompenzovat nabijeci napeti podle teploty baterek.

PS: Netusim, cemu vsemu lze dnes rikat autobaterie. Je mozne, ze uz mam v aute gelovku. Zde autobaterii myslim, klasickou olovenou baterii s tekoucim elektrolytem...

[mpcz]

K tomu můžu říci jen to, že po mé 20 leté praxi v akumulátorovně (sice jen jako vedoucí) jsem nezažil vybuchlou / přetečenou baterii a že mi jich prošlo rukama desítky tun různých typů od otevřených, až po hermeticky uzavřené, vše v kyselině a umístěné mnohdy v místnosti s technologií.
Kromě jediného případu před rokem a to byla prosím pěkně gelovka 12V/17Ah, které po poruše originálního polského zdroje s analogovou regulací byla přebíjená a elektrolyt tekl po zdi. Takže představa, že gelovka to vše řeší alespoň u mě nefunguje stoprocentně.
K dotazu: ano, jsem si jist, že konzervační proud není schopen vybudit nějaké zásadní výpary a natož výbuchy. K tomu mikroodparu slouží ty větrací hadičky. Koroze vývodů je téměř jistě způsobena nekvalitní zálivkou vývodu kontaktu.
No a odpojení nabíjecího proudu neznamená odpojení baterie, že.
Řekl bych, že celý obsah vlákna řeší spoustu věcí okolo, ale nic zatím nezdůvodňuje, proč by měla autobaterie skapat do dvou let. A o tom ten dotaz je.
mpcz, 8.feb.2018

[Gemb]

Uz ss to tu riesilo v inom vlakne, autobaterky na zalohu pouzivaju iba ti ktori, s tym nemali nikdy problem. Najviac sa poucite az vam 100Ah baterka zacne varit na 100C a potom ju pojdete menit o pol noci Gelovka je pre mna bezpecnejsia a prave nabijanie zabija baterku. Vsetky pripady problemov s aku boli vzdy po vypadku. Baterka zalohovala, potom sa nabijala a po par hodinach sla do hajzlu. Vzdy odisiel vnutri clanok, baterka mala potom nizsie napatie a zdroj ju bral ako nenabitu, tak do nej tlacil dalej az dokedy sa nevarila. Pokial by sa jednalo o nejaku stalu teplotu mozno by som sa este odvazil ist do autobaterky ale stale teplotu nemate nikde....