❗️Toto je původní verze internetového fóra ISPforum.cz do února 2020 bez možnosti registrace nových uživatelů. Aktivní verzi fóra naleznete na adrese https://telekomunikace.cz
Max dosah 10 GHZ
Re: Max dosah 10 GHZ
S váma se nemá cenu hádat, tvrdíte věci, o jejichž pravdivosti by se dalo s úspěchem pochybovat, kdy jdete proti lety ověřeným faktům. Měřte si svůj útlum kalibrovaným detektorem, ale to o čem mluvím je profesionální postup jak navrhnout a postavit spoj, který v daných klimatických podmínkách bude mít danou dostupnost. Patentujte si své zázraky, vypouštějte rozumy, je jenom otázka, jestli tomu někdo bude věřit, resp. vás brát vážně.
0 x
Insider píše:ok1vaw píše:
Pokud vím tak světový rekord je 300mm/h srážek za hodinu a to někdy z poloviny minulého století a v ČR 150mm za hodinu. Nejvyšší minutová srážkovost byla změřena 31 mm a v ČR to bylo 17mm, tedy na jednom místě mohlo pršet maximálním průtokem max 5 minut v hodině, aby byl naplněn rekord - říkejme tomu statistická premisa. Kdyby takto pršelo celou hodinu, tak naprší v ČR metr vody za hodinu. 5 minut je i mnou pozorovaná doba průtrže neboli přívalového deště. Jo ?
Tak nazdar z MIMO prostoru..
asi máte špatná data, nebo si pletete pojmy s dojmy. Krátkodobá intenzita deště mm/h (zajímá nás krátkodobá hodnota intenzity (např.za 5min, kratšeji to většinou meteorologové nedělají), kterou někdo přepočítá na univerzální jednotku /hod!!!) dosahuje u nás úplně jiných hodnot, viz např:
https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=22&cad=rja&uact=8&ved=0CCQQFjABOBQ&url=https%3A%2F%2Fdspace.upce.cz%2Fbitstream%2F10195%2F37406%2F5%2FRydlD_ZpracovaniDlouhodobych_OF_2010.pdf&ei=9bgZVK-tEobMOZe6gOgI&usg=AFQjCNEK3_BlkLM-lJN2Q8c3E2QikQ9RJA&bvm=bv.75558745,bs.1,d.ZWU nebo si vemte nějaký srážkový atlas, údajů z dešťoměrů je po síti habaděj...
0 x
ok1vaw píše:
asi máte špatná data, nebo si pletete pojmy s dojmy. Krátkodobá intenzita deště mm/h (zajímá nás krátkodobá hodnota intenzity (např.za 5min, kratšeji to většinou meteorologové nedělají), kterou někdo přepočítá na univerzální jednotku /hod!!!) dosahuje u nás úplně jiných hodnot, viz např:
https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=22&cad=rja&uact=8&ved=0CCQQFjABOBQ&url=https%3A%2F%2Fdspace.upce.cz%2Fbitstream%2F10195%2F37406%2F5%2FRydlD_ZpracovaniDlouhodobych_OF_2010.pdf&ei=9bgZVK-tEobMOZe6gOgI&usg=AFQjCNEK3_BlkLM-lJN2Q8c3E2QikQ9RJA&bvm=bv.75558745,bs.1,d.ZWU nebo si vemte nějaký srážkový atlas, údajů z dešťoměrů je po síti habaděj...
Ale dotaz neznel jestli mi spoj na 14 km spadne na 3 nebo 5 minut, ale jakto ze mi pada tak nestatisticky casto.. Odpoved je ze hodnota hodinove uhrnu neni vubec zajimava, protoze nedefinovane vypadky tvori prave ty minutove uhrny.. Dokonce i ty 5 minutove jsou u techhle prutrzi nevypovidajici a vubec se nebavim o nejakych statistikach nebo destovych mapach, ale o pricinach jevu proc tyto vypadky vznikaji i na spojich s vysokou unikovou rezervou.. Ale vazim si Vas pane doktore jako spravneho zastance konzervativnich vedeckych postupu..
0 x
Michal Peterka, KPE spol. s r.o.
V Hůrkách 1, Praha5 Nové Butovice, Tel: 242498100, 777208819
http://pojitko.cz
V Hůrkách 1, Praha5 Nové Butovice, Tel: 242498100, 777208819
http://pojitko.cz
ok1vaw píše:Jinak kdysi jsem už sem dával tabulku, která statisticky postihuje, jakou intenzitu deště po jak dlouhou dobu procentuálně a v minutách v průběhu 1 roku lze v našich končinách předpokládat dle ITU R-530. Je to v souhrnu a je to směroplatná statistika, a protože mi to přijde užitečné, tak jí sem dám ještě jednou:
Mezi deštěm, který trvá 52min/roku a 5min/z roku to jde sakra ostře s intenzitou (a tedy i útlumem) nahoru. Na kratší dobu než 0.001% času roku doporučení neposkytuje výpočetní model, neboli to je čas na padání trakařů a jiného božího dopuštění.
O tom, jestli je to 1.5dB/km, nebo 2dB se nehodlám hádat...
Tak ať jenom kape...
Vojta.
Asi jsem tele, ktery tu tabulku nechape, ale jakto ze pri mensich srazkach mam mensi dostupnost a naopak pri velkych srazkach mam super dostupnost.
Muzete me to prosim vysvetlit? Asi to spatne chapu, dle me ten radek se srazkama je spatne resp. obracene.
0 x
Ladik píše:ok1vaw píše:Jinak kdysi jsem už sem dával tabulku, která statisticky postihuje, jakou intenzitu deště po jak dlouhou dobu procentuálně a v minutách v průběhu 1 roku lze v našich končinách předpokládat dle ITU R-530. Je to v souhrnu a je to směroplatná statistika, a protože mi to přijde užitečné, tak jí sem dám ještě jednou:
Mezi deštěm, který trvá 52min/roku a 5min/z roku to jde sakra ostře s intenzitou (a tedy i útlumem) nahoru. Na kratší dobu než 0.001% času roku doporučení neposkytuje výpočetní model, neboli to je čas na padání trakařů a jiného božího dopuštění.
O tom, jestli je to 1.5dB/km, nebo 2dB se nehodlám hádat...
Tak ať jenom kape...
Vojta.
Asi jsem tele, ktery tu tabulku nechape, ale jakto ze pri mensich srazkach mam mensi dostupnost a naopak pri velkych srazkach mam super dostupnost.
Muzete me to prosim vysvetlit? Asi to spatne chapu, dle me ten radek se srazkama je spatne resp. obracene.
V tom pripade posledni dva radky jsou otocene


0 x
Ne, dle mne jenom ten predposledni radek je obracene, pak by to sedelo i s tema minutama.
0 x
Pokud chces dostupnost XX.xxx %, musis spoj dimenzovat na srazky az YY.yy mm po prumernou dobu ZZ.zz minut.
0 x
Jan Ptáček
Diky, ale to nikde ok1vaw nepsal, tak to chapu jak je to psane v tabulce, tzn dostupnost pri... a ne jak to mam jakoze pocitat ze?
0 x
net.work píše:Pokud chces dostupnost XX.xxx %, musis spoj dimenzovat na srazky az YY.yy mm po prumernou dobu ZZ.zz minut.
Ano tak to je myšleno, lze to říci i tak, že po dobu x minut (nebo x procent celkového času) z tabulky lze v našich končinách očekávat srážky o intenzitě minimálně yy, jedná se o kumulativní distribuční funkci. Aby se v tom dalo dobře orientovat, tomu odpovídá "nedostupnost" v % času roku, resp. počet minut. Dostupnost jsem si tam dal jako doplňkový jev, ten zajímá naopak ty, kteří si počítají dostupnost služby, nedostupnost+dostupnost=100% času.
Prakticky to lze ilustrovat na následujících grafech z měření na měřné trase v Praze mezi Strahovem a Roztyly (9.3km) na spoji v pásmu 38GHz.
Kumulativní graf intenzity deště je následující:

a tomu odpovídá příslušný útlum na trase spoje:

Je krásně vidět, jak obě věci spolu korelují, nicméně je i dobře vidět, že ačkoliv lokální intenzita deště přesahovala i 100mm/h, tak nepršelo po celé délce trasy se stejnou intenzitou, protože pak by celkový útlum trasy nebyl "jen" 40dB/10km, ale musel by být větší. To je vše ve shodě s teorií. Jinak práce pochází z Testcomu (ČMI), kde se těmito problémy zabývají už leta a mají reálná naměřená data z různých tras, která se poskytují zpětně ITU pro zlepšení modelů v doporučeních k profesionálnímu návrhu spojů. V každém případě doporučení ITU neposkytuje model pro odhad, jaké srážky se budou vyskytovat s pravděpodobností menší než 0.001% roku.
Jinak koho to zajímá, tak celý článek je tady http://mujweb.cz/ok1vaw/kvicera1017.pdf , je tam i hezké porovnání modelů ITU s naměřenými daty, a je i vidět, že pro velké intenzity model ITU (i když starší verze doporučení) vychází pesimičtěji, než dané konkrétní měření.
Díky za otázky, zdraví,
Vojta.
0 x
Diky za vysvetleni, ze je to tvoje tabulka a ne pro zakazniky, me to proste mate.
Me zajima ze pri desti 74.86 mm/h je ztrata dostupnosti tech 5256 min/rok nebo 1%, ne naopak.
Ale jinak moc dekuji za vysvetleni.
Me zajima ze pri desti 74.86 mm/h je ztrata dostupnosti tech 5256 min/rok nebo 1%, ne naopak.
Ale jinak moc dekuji za vysvetleni.
0 x
Nenene,
jediné, co si lze z té tabulky vyvodit je, že déšť o intenzitě 75mm/h lze v našich šířkách (statisticky) očekávat maximálně a celkově po dobu 0.001% času roku, což je těch 5.2 minut a pokud chceme, aby spoj měl dostupnost 99.999%, tak ho na toto musíme nadimenzovat.
Naopak z druhé strany lze čekat, že v Čechách po dobu 1% času roku (=5256minut) prší přinejmenším s intenzitou 4.5mm/h.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak( jak již bylo řečeno), tak při výpočtu dle ITU R-530 je k tomu nutno vzít v úvahu, jak je dlouhá trasa a pomocí výpočtu trasu zkorigovat (zkrátit) o to víc, čím větší intenzita srážek se bere v úvahu. Je to proto, že bouřkový mrak má nějakou strukturu, většinou se modeluje jako válec, pod kterým prší.
Pokud tedy v reklamštině výrobce spojů je, jaký má dosah spoj dosah a neuvede se, pro jaké podmínky (dostupnost z hlediska deště, vícecestného šíření atd.) to je, tak je to absoutně zavádějící. Týká se to hlavně vyšších kmitočtů, kde déšť představuje při šíření signálu hlavní problém.
Je to jasné?
Vojta.
jediné, co si lze z té tabulky vyvodit je, že déšť o intenzitě 75mm/h lze v našich šířkách (statisticky) očekávat maximálně a celkově po dobu 0.001% času roku, což je těch 5.2 minut a pokud chceme, aby spoj měl dostupnost 99.999%, tak ho na toto musíme nadimenzovat.
Naopak z druhé strany lze čekat, že v Čechách po dobu 1% času roku (=5256minut) prší přinejmenším s intenzitou 4.5mm/h.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak( jak již bylo řečeno), tak při výpočtu dle ITU R-530 je k tomu nutno vzít v úvahu, jak je dlouhá trasa a pomocí výpočtu trasu zkorigovat (zkrátit) o to víc, čím větší intenzita srážek se bere v úvahu. Je to proto, že bouřkový mrak má nějakou strukturu, většinou se modeluje jako válec, pod kterým prší.
Pokud tedy v reklamštině výrobce spojů je, jaký má dosah spoj dosah a neuvede se, pro jaké podmínky (dostupnost z hlediska deště, vícecestného šíření atd.) to je, tak je to absoutně zavádějící. Týká se to hlavně vyšších kmitočtů, kde déšť představuje při šíření signálu hlavní problém.
Je to jasné?
Vojta.
0 x
Ahaaaa, tak to je statistika a dostupnost toho lijaku uz je me to jasne 
Se spojem to nema co delat
to se omlouvam.

Se spojem to nema co delat

0 x