Co chceš "radomovat", to je nějaký postulát nebo fetiš ten radom? Offsetová parabola vychází se záklonem, takže se na ni sníh nemůže držet, voda nestéká a wapka jakýsi (mírně ztrátový) kryt má, docela hřeje, takže přimrznutí nehrozí. A pro eventuelní zvědavce a udavače není problém ji dát ještě do krytu, který se ti odmění lepším stíněním..
PS: Neznalí si mohou myslet , že jde opravdu o "dočasnou" instalaci, protože kdo by proboha mohl jen pomyslet, že profík dá něco do offsetky,že...
❗️Toto je původní verze internetového fóra ISPforum.cz do února 2020 bez možnosti registrace nových uživatelů. Aktivní verzi fóra naleznete na adrese https://telekomunikace.cz
AP 60ghz
jo tady na jihu bych s tebou souhlasil, v severních částech nebo výše položených teda ne. Radom je základ. Radom na offsetku je prostě hnus.
1 x
Supermicro + Mikrotik = SuperTik
high speed routery podle požadavků
high speed routery podle požadavků
Zdravíčko pánové, ono slovo anténa a anténa je velký pojem.
Satelitní televize jede i na obracenou korbu od koleček.... osobně jsem to testoval.
Kdejaká ofsetka dnes na trhu je šmejd, nejmíň miliontý kus na formě. Tady jde jen o co nejlepší cenu.
Když ofset parabolu tak snad jen toto: http://www.hofisat.cz/satelitni-anteny/ ... rie-l.html osobně jsem jich již pár montoval a mají neuvěřitelnou ostrost.
Satelitní televize jede i na obracenou korbu od koleček.... osobně jsem to testoval.
Kdejaká ofsetka dnes na trhu je šmejd, nejmíň miliontý kus na formě. Tady jde jen o co nejlepší cenu.
Když ofset parabolu tak snad jen toto: http://www.hofisat.cz/satelitni-anteny/ ... rie-l.html osobně jsem jich již pár montoval a mají neuvěřitelnou ostrost.
1 x
Tak sebekriticky musím uznat, že mi ta zadní kapsa dala zabrat.... až na po páté to sedí podle mých představ.
Šlo mi o využití všech stávajících šroubků co se dodávají k anténě.
Teď se znova pustit do té hyperboly. Pokud to jde zmenšit tak to udělám.
Šlo mi o využití všech stávajících šroubků co se dodávají k anténě.
Teď se znova pustit do té hyperboly. Pokud to jde zmenšit tak to udělám.
- IMG_20180212_101455.jpg (65.75 KiB) Zobrazeno 3824 x
- IMG_20180212_101405.jpg (63.75 KiB) Zobrazeno 3824 x
- IMG_20180212_101028.jpg (66.81 KiB) Zobrazeno 3824 x
0 x
stouracpetr píše:Pokud by se WAP60 v provedeni,dostupnem na zacatku roku intenzivne snazil ,,dosmerovat se,, na nejlepsi signal,pak by zkusebni smerovani prototypu 35 cm paraboly nemohlo dopadnout takto:stouracpetr píše:Pri pouziti puskohledu se ctyrnasobnym zvetsenim a zamernym krizem bylo dosmerovani kupodivu rychle a pohodlne.Na vzdalenost 100 metru se provedlo zakladni hrube serizeni opticke osy puskohledu a osy hlavniho laloku paraboly,signal ale klesal pod 100% az tehdy,kdyz byla protistrana mimo zorne pole optiky.Nasledne se popojelo na 200 m,kde uz bylo mozne dosmerovat optiku doprava-doleva-nahoru-dolu tak,aby odchylky od idealniho smerovani paraboly byly soumerne na vsechny ctyri strany od stredu zamerneho krize.Pri popojeti na vzdalenost 450 m uz stacilo dosmerovat parabolu podle stredu zamerneho krize,presmerovani o cca 10 m od stredu uz melo za nasledek citelny pokles urovne signalu a dvojnasobna odchylka zpusobovala vypadek spojeni.
Prave ze naopak mohlo, kdyz jste to mel na 200m tak se pole doladilo na nejoptimalenjsi hodnoty (pozor, nerikam na maximalni, to co je optimalni vi v tuto chvili jenm mikrotik), a protoze byla mala vzdalenost, tak nebylo potreba smerovosti a hlavni lalok byl sirsi, s pribyvajici vzdalenosti se lalok tvaroval pomoci ostatnich prvku do uzsiho a uzsiho paprsku, protoze potreboval dosahnout zisk na jednom znamem klientu. Pokud by ti klienti byli 2 tak by to bylo uplne jinak, pripadne, pokud by ten prvni klient byl mimo osu tak taky.
Co je neznama je opravdu vlastni algoritmizace fazovani toho pole, to Vam nikdo nerekne.
Me z toho nejlepe vychazi ozarovani offsetu, berte to tak, ze nejde jenom o smerovost, ale i to v jakem stavu signal dorazi, jak bude vypadat konstelacni diagram a kolik % signalu bude pouzitelne.
Proc offset ?
protoze nedochazi k zkresleni signalu stinenim stredovymi prvky,
zarizeni nebylo navrzeno na umisteni do paraboly, takze beamforming s touto variantou nepocita. uhel odrazu je uhel dopadu, ale uplne jinak to vypada, kdyz pohnete s paprskem o 1° naprimo nebo o 1° pres parabolu
je to nejjednodussi.
pozn : original LHG v parabole muze mit stejny HW ale jinak napsanou algoritmizaci, ktera pocita s odrazem v reflektoru a uz to bude jina pisnicka.
Nerikam, ze je to slepa cesta, ale produkcni to moc nebude, spise takova berlicka.
0 x
Lukasw
power panely, komplexní a kvalitní řešení napájení
průmyslové zdroje, patch panely, kleště a konektory, koaxiální konektory
www.VSEPROWIFI.cz
power panely, komplexní a kvalitní řešení napájení
průmyslové zdroje, patch panely, kleště a konektory, koaxiální konektory
www.VSEPROWIFI.cz
Nevím sice zcela přesně,jak je přesně navržen SW beamformingu aplikovaný ve WAPce60g, ale lze s úspěchem očekávat, že bude použit následující algoritmus:
1. Po zapnutí pojedou všechny antény 6x6 pole s max. ziskem a výkonem a s nulovým fázovým posunem (charakterisitika viz dříve, hlavní lalok +/15 st., zisk na něm cca 13-16dBi a pak postranní "hrby symetrické nakaždou stranu).
2. V této konfiguraci "čeká" na signál AP a klienta a pokud se slinkují, provede se - fázově - "jakoby pohyb" polem vlevo-vpravo, nahoru-dolů, tedy jakýsi "fázový scan" a konfigurace, při které bude signál nejlepší (=toť otázka, jestli max. signál nebo min. chybovost nebo snad max. propustnost) se zafixuje. Zrada tohoto scanu a současného použití paraboly se zastíněným středem-optickou osou je v tom, že při nastavování nebude parabola v optické ose (se symetrickým diagramem). Holt phased array se bude snažit přijímat z těch antének na něm, které zastíněné nejsou a zisk paraboly půjde velkým šupem dolů. Proto jediné ještě přijatelné řešení je Cassegrain s modifikovaným pomocným pseudohyperbolickým reflektorem (se špičkou uprostřed), který neaktivní a zastíněný střed odcloní mimo něj.
Pozn. z testů: Když jsem si "hrál" s konfigurací v anténě dle Bigga_CZ - tedy Cassegrain, WAPka zářila zadním otvorem skrz parabolu a spojení s protistanicí na několik desítek metrů bylo "zaplno". Stačilovšak místo pomocného ozařovače dát plný kruh stejného průměru do místa ohniska a spojení se okamžitě rozpadlo. Jinými slovy, kdyby slinkovaná WAPka měla skutečně i v slinkovaném stavu úhel příjmu 60 stupňů, není možné, aby signál zcela spadnul - jen v tom případě, že by ten malý kroužek zcela zastínil vymodelovaný užší lalok
Jinak by v zásadě stačilo, aby uTik dodělal malý upgrade, který by scan phased array zarazil a nechal jej v defaultu (vše zap, 0 fázový posun).
PS: Pro perfekcionisty : Snaha každého bastlíře-návrháře paraboly je ta, aby výsledné ohnisko byl co nejmenší kruh. Paradoxně u phased array se musíte snažit ohnisko "sprasit" tak, aby bylo co nejrovnoměrněji ozářeno celé array, pokud možno bez díry uprostřed...
1. Po zapnutí pojedou všechny antény 6x6 pole s max. ziskem a výkonem a s nulovým fázovým posunem (charakterisitika viz dříve, hlavní lalok +/15 st., zisk na něm cca 13-16dBi a pak postranní "hrby symetrické nakaždou stranu).
2. V této konfiguraci "čeká" na signál AP a klienta a pokud se slinkují, provede se - fázově - "jakoby pohyb" polem vlevo-vpravo, nahoru-dolů, tedy jakýsi "fázový scan" a konfigurace, při které bude signál nejlepší (=toť otázka, jestli max. signál nebo min. chybovost nebo snad max. propustnost) se zafixuje. Zrada tohoto scanu a současného použití paraboly se zastíněným středem-optickou osou je v tom, že při nastavování nebude parabola v optické ose (se symetrickým diagramem). Holt phased array se bude snažit přijímat z těch antének na něm, které zastíněné nejsou a zisk paraboly půjde velkým šupem dolů. Proto jediné ještě přijatelné řešení je Cassegrain s modifikovaným pomocným pseudohyperbolickým reflektorem (se špičkou uprostřed), který neaktivní a zastíněný střed odcloní mimo něj.
Pozn. z testů: Když jsem si "hrál" s konfigurací v anténě dle Bigga_CZ - tedy Cassegrain, WAPka zářila zadním otvorem skrz parabolu a spojení s protistanicí na několik desítek metrů bylo "zaplno". Stačilovšak místo pomocného ozařovače dát plný kruh stejného průměru do místa ohniska a spojení se okamžitě rozpadlo. Jinými slovy, kdyby slinkovaná WAPka měla skutečně i v slinkovaném stavu úhel příjmu 60 stupňů, není možné, aby signál zcela spadnul - jen v tom případě, že by ten malý kroužek zcela zastínil vymodelovaný užší lalok
Jinak by v zásadě stačilo, aby uTik dodělal malý upgrade, který by scan phased array zarazil a nechal jej v defaultu (vše zap, 0 fázový posun).
PS: Pro perfekcionisty : Snaha každého bastlíře-návrháře paraboly je ta, aby výsledné ohnisko byl co nejmenší kruh. Paradoxně u phased array se musíte snažit ohnisko "sprasit" tak, aby bylo co nejrovnoměrněji ozářeno celé array, pokud možno bez díry uprostřed...
1 x
Proto jediné ještě přijatelné řešení je Cassegrain s modifikovaným pomocným pseudohyperbolickým reflektorem (se špičkou uprostřed), který neaktivní a zastíněný střed odcloní mimo něj.
Zkuste mě nakopnout, průměr jsem již zmenšil a teď se snažím odrazit nejsilnější signál od středu nějak na bok ale nevím jak.
Zkuste mě nakopnout, průměr jsem již zmenšil a teď se snažím odrazit nejsilnější signál od středu nějak na bok ale nevím jak.
- dot.jpg (51.07 KiB) Zobrazeno 3623 x
0 x
Nemám bohužel k dispozici takový šikovný program, ale základní podmínkou funkce paraboly (a to již jakéhokoliv provedení) musí být, že vlny přicházející ze směru příjmu (osového, zde v obrázku zhora dolů) se musejí po odrazu od paraboly (a pomocného reflektoru u Cassegrainu) zkoncentrovat do ohniska. Z obrázku mi to ale nějak nevychází - asi je třeba se znovu podívat na návrh Cassegrainu a virtuální parabolu navrhnout tak, aby její ohnisko leželo tam, kde potřebujeme - tedy těsně za vrcholem faktické paraboly (ve WAPce). Pak je třeba navrhnout velikost pomocného reflektoru tak, aby ozářil alepoň 80% plochy skutečné paraboly. Vrchlík hyperboloidu (část v poměru průměr paraboly/průměr hyperboloidu) nebude příchozí osovou vlnou ozářen, neb je sám sebou zastíněn. Intuitivně (někde jsem to i viděl) by bylo možné vyzkoušet malý rotační kužel a tuto část čela osové vlny "odhodit" do paraboly a využít k příjmu - nutno ověřit..experimentálně.
1 x
Zdravím, ale to už si kolega BIGG_CZ přece částečně prošel, ty kužely a díravé hyperboloidy jsou na fotce zde kousek výše vidět. Jaký výsledek byl, zatím nevíme, také není zatím jasné, jak funguje hyperboloid náročný na kvalitu povrchu vyrobený z tiskárny polepený alobalem.
Ten odklon paprsku blízkého ose tu řešil i kolega Hapi, sice pouze v teoretické rovině, poukazem na něčí teoretický návrh.
Nechci rozhodně tvrdit, že vyřešení odklonu paprsku blízkého středu hyperboloidu nebude přínos. Poukazuji pouze na to, že tento problém již řešily generace bastlířů i profesorů před námi z řad radioamatérů na mnoha GHz pásmu a středová deformace hyperboloidu se co já vím neprosadila, přičemž vlnovod z návrhu výše je běžně používané řešení. Jen s malou chutí, protože návrh je komplikovaný a transportní útlum je cítit na každém centimetru délky vlnovodu. Takže jde o to, zda se tím vůbec přednostně zabývat. Naši nechuť by zase na druhou stránku mohl nahlodat fakt, že oni neměli ty dnešní vymoženosti, jako lasery, digitální frézky, digitální soustruhy, perfektní návrhový software a další moderní pomůcky a FA/BF.
mpcz, 13.feb.2018
Ten odklon paprsku blízkého ose tu řešil i kolega Hapi, sice pouze v teoretické rovině, poukazem na něčí teoretický návrh.
Nechci rozhodně tvrdit, že vyřešení odklonu paprsku blízkého středu hyperboloidu nebude přínos. Poukazuji pouze na to, že tento problém již řešily generace bastlířů i profesorů před námi z řad radioamatérů na mnoha GHz pásmu a středová deformace hyperboloidu se co já vím neprosadila, přičemž vlnovod z návrhu výše je běžně používané řešení. Jen s malou chutí, protože návrh je komplikovaný a transportní útlum je cítit na každém centimetru délky vlnovodu. Takže jde o to, zda se tím vůbec přednostně zabývat. Naši nechuť by zase na druhou stránku mohl nahlodat fakt, že oni neměli ty dnešní vymoženosti, jako lasery, digitální frézky, digitální soustruhy, perfektní návrhový software a další moderní pomůcky a FA/BF.
mpcz, 13.feb.2018
0 x
Máte nasazeno někdo WAP proti parabole? Je reálné to zkusit provozovat na 188m případně na 380m? Díky
0 x
Zdravím,
nějak to tady usnulo, měl bych zdvořilý dotaz na kolugu BIGGa, jak se povedlo pokovení té parabolky/hyperbolky. Je to funkční, popř. jak? Mám možnost to pokovit vakuově, ale nikdo, co znám to zatím nevyzkoušel, jak se ta vrstva chová v odrazu.
Děkuji, mpcz, 17.2.2018
nějak to tady usnulo, měl bych zdvořilý dotaz na kolugu BIGGa, jak se povedlo pokovení té parabolky/hyperbolky. Je to funkční, popř. jak? Mám možnost to pokovit vakuově, ale nikdo, co znám to zatím nevyzkoušel, jak se ta vrstva chová v odrazu.
Děkuji, mpcz, 17.2.2018
0 x
Zdravíčko pánové,
já neusnul a stále kreslím. Po pravdě, celý týden se snažím přijít na to, jak odrazit ten nejsilnější signál na bok paraboly.
Dnes jsem dělal testy s tím 3D tiskem a vše následně potažené alobalem a je to stále +/- stejné.
Teď čím to je, vzdálenost 250 metrů je málo na relevantní výsledky nebo je něco špatně?
signály 80-100 MCS 8-10, ostrost tam je +/- 5 stupňů.
Navíc jsem dnes řešil s jedním odborníkem zda to jde nějak matematicky spočítat, nebo se to musí vše postupně nakreslit a doladit na úhel odrazu atd..
Bylo mi řečeno, že má cesta je správná a jiná prý asi není. Pokud tedy nejsem dr,csc a neumím to spočítat na kalkulačce.
S tím pokovením to nezní špatně, ale nevím jakou technologií se to dělá.
Mé testovací výtisky jsou z PLA ale finální budou s ABS Magnum. Otázka tedy zní, jde to vůbec pokovit?
já neusnul a stále kreslím. Po pravdě, celý týden se snažím přijít na to, jak odrazit ten nejsilnější signál na bok paraboly.
Dnes jsem dělal testy s tím 3D tiskem a vše následně potažené alobalem a je to stále +/- stejné.
Teď čím to je, vzdálenost 250 metrů je málo na relevantní výsledky nebo je něco špatně?
signály 80-100 MCS 8-10, ostrost tam je +/- 5 stupňů.
Navíc jsem dnes řešil s jedním odborníkem zda to jde nějak matematicky spočítat, nebo se to musí vše postupně nakreslit a doladit na úhel odrazu atd..
Bylo mi řečeno, že má cesta je správná a jiná prý asi není. Pokud tedy nejsem dr,csc
a neumím to spočítat na kalkulačce.- IMG_20180217_151112.jpg (82.36 KiB) Zobrazeno 2809 x
S tím pokovením to nezní špatně, ale nevím jakou technologií se to dělá.
Mé testovací výtisky jsou z PLA ale finální budou s ABS Magnum. Otázka tedy zní, jde to vůbec pokovit?
0 x
Zdravím,
no úplně jsem to nepochopil, ale přesto: je polep natolik účinný, že lze alespoň usoudit na správnost celého řešení? Než bych to začal tisknout, bylo by dobré vědět, jestli se pokovení podaří a jaké nejlépe vyhoví. Mě připadá schůdná cesta ve výrobě parabolky s atypickým poměrem D/F a to buď:
- 3D tiskem a tady to chce vědět, jestli je polep funkční, popř. pak to napařím ve vakuu,
- výřezem ze staré paraboly o velkém průměru laserem, to je odzkoušeno na 60 cm, ale tak velkou nemám (třeba 80-90). To půjde určitě, jen je otázka, zda to nehodí vrtuli. U výřezu ze 60 cm se to ani nehlo.
Jestli jsem dobře počítal, mělo by to odpovídat přesně zadání, alespoň z matematicko-fyzikálního hlediska. Anténa je u této varianty přímo v ohnisku paraboly, zastínění nejmenší ze všech variant, pracovní pole určené pro dipól přesně odpovídá pravděpodobnému úhlu dipólu (cca 60 st.). Ozáření paraboly je tedy 100 procent. To jsou samozřejmě jen geometrické hodnoty. Co chtít víc? Ano, věděl bych - ten radom by neměl moc typické rozměry.
mpcz, 17.2.2018
no úplně jsem to nepochopil, ale přesto: je polep natolik účinný, že lze alespoň usoudit na správnost celého řešení? Než bych to začal tisknout, bylo by dobré vědět, jestli se pokovení podaří a jaké nejlépe vyhoví. Mě připadá schůdná cesta ve výrobě parabolky s atypickým poměrem D/F a to buď:
- 3D tiskem a tady to chce vědět, jestli je polep funkční, popř. pak to napařím ve vakuu,
- výřezem ze staré paraboly o velkém průměru laserem, to je odzkoušeno na 60 cm, ale tak velkou nemám (třeba 80-90). To půjde určitě, jen je otázka, zda to nehodí vrtuli. U výřezu ze 60 cm se to ani nehlo.
Jestli jsem dobře počítal, mělo by to odpovídat přesně zadání, alespoň z matematicko-fyzikálního hlediska. Anténa je u této varianty přímo v ohnisku paraboly, zastínění nejmenší ze všech variant, pracovní pole určené pro dipól přesně odpovídá pravděpodobnému úhlu dipólu (cca 60 st.). Ozáření paraboly je tedy 100 procent. To jsou samozřejmě jen geometrické hodnoty. Co chtít víc? Ano, věděl bych - ten radom by neměl moc typické rozměry.
mpcz, 17.2.2018
- parabola_studie.jpg (20.38 KiB) Zobrazeno 2767 x
0 x